Na 1 porci musíme na louce najít 10 šneků - sbíráme na jaře po dešti - šneci musí mít alespoň 3cm (podle zákona 114 o ochraně přírody se menší sbírat ani nesmí). Cestou z louky ješte natrháme kopřivové listí -1 list na 1 šneka.
Pokud bychom vařili v jiném ročním období z mražených hlemýžďů, použijeme místo kopřiv listový špenát.
Šneky očistíme a vhodíme do vroucí osolené vody na 10 minut, pak scedíme a necháme vychladnout. Mezitím vytáhneme papiňák a připravíme do něj vývar nebo vodu s rozpuštěným bujonem, česnek, bobkový list, lžíci octa, súl a celý pepř. Nyní vytaháme šneky z ulit, odřežeme vnitřnosti (zůstanou jen nohy) a poté několikrát opakovaně, dokud sliz zcela nezmizí, šneky posolíme, promneme a propláchneme. To se může opakovat klidně 10x. Poté šneky vložíme do papinova hrnce a hodinu v něm povaříme.
Zatím dáme spařit kopřivy. Nakrájíme slaninu na proužky cca 3x8cm (1 na každého šneka), pomažeme zlehka dijonskou hořčicí a na ni položíme list kopřiv (nebo špenátu). Listy upravime tak, aby nepřesahovaly přes slaninu.
Nalámeme si párátka na poloviny. Pokud zbydou kopřivy, zalijeme 90 °C vodou...bude i čajíček.
Až nám šneci vystydnou, položíme na kopřivy (1 šnek na 1 plátek), srolujeme jako koberec a propíchneme párátkem - vznikne takové letadélko. Rozpálíme na pánvi olej a zprudka z obou stran krátce opečeme.
Šnečí letadélka podáváme s pečivem nebo bramborem ozdobeným pažitkou.
Poznámka: Šneci z českých kuchyní pomalu mizí. Přitom je to škoda. Dříve to bývala sváteční (postní lahůdka). Vyvážíme je do Evropy - jen na jednoho Francouze připadá za rok cca 0,5 kg spořádaných šneků. U nás jen pár gramů na osobu. Vraťme je u nás na talíř.