Vaření.cz MagazínZapomeňte na suchou rýži z jídelny. Rýžový nákyp může chutnat jako božská mana

ZDROJ: Shutterstock

Zapomeňte na suchou rýži z jídelny. Rýžový nákyp může chutnat jako božská mana

9476×

Domácí rýžový nákyp může být božská záležitost. Opravdu. Voňavý, vláčný a krásně nadýchaný - nic, co připomíná špatné vzpomínky ze školní jídelny. Ideálně se připravuje z kulatozrnné rýže, která při vaření pustí škrob a vytvoří krémovou konzistenci. Přidáme do ní trochu másla, sníh z bílků a ovoce podle sezóny – a získáme jídlo, které zmizí rychlostí blesku.

Sladká kuchyněČeská kuchyně

Rýžový nákyp můžeme servírovat jako sladký oběd, svačinku i jako luxusní dezert - záleží na velikosti porce a jak ho vyšperkujeme. Poradíme vám, jak připravit nejlepší rýžový nákyp – klasický, vláčný a s ovocem, které máte po ruce.

Základem rýžového nákypu je rýže vařená v mléce, často doplněná žloutky s máslem, sněhem z bílků, cukrem a ovocem.
Některé recepty radí vařit rýži do poloměkka ve vodě a pak ji v mléce dovařit.
Nejlepší rýže na nákyp je kulatozrnná, která obsahuje hodně škrobu a vytváří krémovou konzistenci. Nehodí se naopak parboiled rýže nebo dlouhozrnná (například basmati), které tolik nelepí a nákyp se mohl drolit.

ZDROJ: Pexels

Jaké ovoce se hodí na nákyp?

Nejvíc se do nákypu hodí švestky (čerstvé nebo kompotované), meruňky, jablka, jahody, hrušky, višně, případně rozinky namočené v rumu.

Ovoce používáme čerstvé, pokud máme, ale stejně dobře upotřebíme i kompotované nebo mražené.

K dosažení lehkosti a jemnosti rýžového nákypu se do rýžové směsi přidává změklé máslo prošlehané se žloutky – to dodá nákypu vláčnost a bohatost.

Vyšlehaný sníh z bílků se přimíchává až nakonec – díky němu je nákyp krásně nadýchaný.

Mléčná rýžová kaše s borůvkami

Rýže a mléko: obvyklá kombinace v mnoha kuchyních

Rýžový nákyp je tradiční sladký pokrm české a slovenské kuchyně, který si získal oblibu jako hlavní chod i dezert.

Rýžový nákyp má své kořeny v evropské kuchyni, kde se podobné pokrmy objevují již od středověku.
Například v Anglii byl známý jako "whitepot" a připravoval se s rýží, mlékem a cukrem.
V Čechách se rýžový nákyp stal oblíbeným pokrmem v 19. století, kdy se rýže stala dostupnější surovinou. Objevuje se například v dobových kuchařských knihách, včetně děl Magdaleny Dobromily Rettigové, kde se uvádí jako sladké jídlo vhodné i pro sváteční stůl. V měšťanských a později i lidových kuchyních pak nákyp zdomácněl jako nenáročné jídlo pro celou rodinu.

Mléčná rýže nebo rýžový pudink, tedy rýže vařená v mléce, která je základem rýžového nákypu, se však objevuje v mnoha světových kuchyních.

V Indii se dezertu z mléka, rýže, cukru s ořechy a kardamomem říká khír, v Řecku nese rýžový pudink se skořicí název rizogalo.

Španělská a latinskoamerická varianta se jmenuje arroz con leche. V Turecku pečenému rýžovému pudinku říkají sütlaç.