Přívlastky jako bolestný či tichý přesně vystihují atmosféru nejtiššího dne v roce.
Zvony nezvoní, věřící vyjadřují svůj smutek z ukřižování a smrti Ježíše. Velký pátek bývá také považován za jeden z nejmagičtějších dnů v roce, kdy se na pole a do lesů vypravovují hledači pokladů.
Dle liturgie je právě Velký pátek dnem ukřižování Ježíše. Okolo třetí hodiny odpolední vydechl pravděpodobně roku 33 na hoře Golgotě naposledy. V tento den se právě v 15 hodin koná zvláštní bohoslužba, při níž se čte z evangelií a připomíná se smysl Ježíšova utrpení a smrti, lidé poklekají před křížem. Věřící se též modlí za velké bolesti celého světa. Na památku Ježíšova umučení a zmrtvýchvstání se před kostely místo čtených pašijí hrávaly pašijové hry. Možná si ještě vzpomenete na ve škole mnohokrát zmiňovaného Mastičkáře.
Místo ranního, poledního a večerního zvonění se vesnicemi rozléhal klapot řehtaček.
Tento den je též plný magických pověr. Otvírá se Země a lidem nabízí své poklady. Také se věřilo, že temné síly mají v tento den největší moc a prováděly se nejrůznější obřady, které by lidi uchránily před jejich vlivem.
Zejména v minulosti se dodržoval tradiční zvyk umývání se v potoce ještě před rozbřeskem. Taková koupel měla lidem zajistit pevné zdraví pro celý následující rok. K potoku se často vodil i dobytek, aby dobře prospíval. Někdy si lidé dokonce nabrali vodu s sebou a doma v ní umývali náčiní, které potřebovali k obživě.
Na Velký pátek bylo zakázáno pracovat na poli, nesmělo se tak zvaně "hýbat se zemí", aby se nerušil klidný Ježíšův odpočinek. Též se nesmělo prát prádlo. Nedoporučovalo se ani nikomu nic půjčovat z domácnosti, jinak by tímto předmětem dotyčný mohl čarovat.
Na Velký pátek se zhasínají ohně a symbolicky se znovu vykřesávají na znamení vzkříšené nového života.
Velký pátek je dnem přísného půstu a věřící nekonzumují žádné maso, ale třeba také ani takové pokrmy, které mají nadevše rádi. Navíc se zejména dříve dodržoval tak zvaný post újmy, kdy se lidé dosyta najedli pouze jednou za tento den. Mnohde se však tento den nevařilo vůbec, někomu stačil pouze chléb a káva. Jinde hospodyňky uvařily alespoň hustou polévku, třeba zelnou nebo hrachovou. Specialitou byla ale i sladká kaše ze skořice, krupice, cukru a vajec - zvaná ušelo. Celkově tedy byl velkopáteční stůl poměrně prostý, i lidé bývali u stolu zamlklí a přemítali o svých hříších.
Hrachová kaše ze žlutého hrachu
(doba přípravy 30 min )
Rychlá zelňačka bez masa
(doba přípravy 35 min )
Pstruh s česnekem a bylinkovou krustou
(doba přípravy 1 hod )
Pučálka
(doba přípravy 30 min )
Čočkový salát s paprikami
(doba přípravy 45 min )
To nejlepší z velikonoční kuchyně
První jarní sluníčko nám už za pár dní přinese jedny z nejdůležitějších svátků - Velikonoce. Velikonoční kuchyně je velmi pestrá a bohatá, každé jídlo na stole má svůj význam. Na velikonoční tabuli by rozhodně neměl chybět nadýchaný mazanec, kynuté jidáše, beránek, ale i dozlatova propečené jehněčí. Přinášíme vám spoustu do detailu doladěných tipů a velikonočních receptů.
Zůstal vám mazanec z Velikonoc? Zkuste jej zapéct nebo použít na žemlovku!
Čtyři dokonalé recepty, jak zpracovat mazanec či jiné sladké pečivo z Velikonoc. U žemlovky stačí zaměnit rohlíky za pečivo, které vám zůstalo, výsledná chuť bude ještě lepší! A bonus navíc? Díky minimu potřebných surovin i něco ušetříte.
Videorecept: Velikonoční nádivka podle Anny
Není těch vajíček o Velikonocích už nějak moc? Co takhle vyzkoušet nádivku bez vajec a ještě k tomu ve zdravé variantě? Budete určitě mile překvapeni.
Foto: Profimedia
Autor:admin_vareni