Kouzlo zavařování

Kouzlo zavařování

Zavařování pro nás nemusí být jen způsobem uchovávání potravin. Tuto mnohdy úmornou práci můžeme pojmout jako zábavný a tvůrčí koníček.

37039×

Historie zavařování

Mezi nejstarší způsoby uchovávání potravin patří sušení, uzení a nakládání do soli nebo medu. Roku 1795 francouzský kuchař a cukrář Nicollas Apert vynalezl postup sterilace. Spočíval a do dnešního dne i spočívá ve dvou bodech.

  1. Uzavření potravin do nepropustného obalu, který zabraňuje pronikání mikroorganismů dovnitř.
  2.  Zahřátí potravin na teplotu vyšší než 100 °C, která ničí všechny toxiny a potraviny uchovává v nezměněném stavu při pokojové teplotě. 

Původním obalem byla klasická konzerva, která postupem času dostala dobrého společníka, skleněný obal. A právě sklenice umožnily proniknutí sterilace do všech domácností.

Co Čech a Moravák, to kutil a kuchař

U nás je zavařování velmi populární. Starší kuchařky a hospodyňky určitě s noblesou zavzpomínají na pračky "se šnekem", kde bylo možné i zavařovat. Také zavařování v troubě, na plechu s vodou je ryze českým vylepšením. A co takhle očistit okurky místo kartáčkem krátkým programem pračky? A co se týče receptů na zavařování, využíváme veškerých jedlých produktů našich lesů, luk, polí i zahrad. Zavařujeme nejen rybíz, okurky, dýně, houby ale i jeřabiny, rakytník nebo moruše. A s příchodem exotického ovoce je škála výběru velice široká.

Zavařujeme i maso

Maso sice patří mezi potraviny, které se v českých krajích zavařují nejméně, ale se správnou úpravou se nemusíme bát žádné otravy. Maso se nejprve tepelně upraví, např. pečením, a poté se jím naplní sklenice. Sklenice zalijeme šťávou s tukem a pak už jen sterilujeme. Třeba takto upravená kuřecí stehýnka nebo krůtí prsíčka jsou vyloženě pochoutkou.

Zavařujeme i pro potěchu oka

Proč zavařovat každé ovoce zvlášť a ve velkých dávkách? Vytvořme si vlastní výjimečnou sérii kompotů. Upravme si klasické recepty podle vlastní fantazie. Záleží jen na nás jaké druhy ovoce a zeleniny zkombinujeme, jaké přidáme koření, jestli osladíme medem nebo cukrem a zda ocet klasický nebo vinný. Takže klidně můžeme zavařit broskve, kde místo pecky bude mít místo jahoda. Nebo feferonky naplněné rozinkami a oslazené medem. Hrušky můžeme zkombinovat s hroznovým vínem. A pokud máme nadbytek mrkve, můžeme z ní udělat marmeládu. A co takhle pomerančový džem se zázvorem?

Jiné chutě zavařování

Vždy používáte jen klasický ocet? Vyzkoušejte jako náhradu vinný nebo jablečný ocet, které jsou jemnější. Nebo ocet balsamico, který je naopak ostřejší. A klidně můžete sáhnout i po octech ochucených různými bylinkami a kořením, které se dají v supermarketech zakoupit. Nebo si je můžete připravit i doma, ovšem potřebují nechat alespoň 14 dnů naležet. Nabídka koření v obchodem je čím dál pestřejší. Tak se nebojte sáhnout třeba i po zázvoru, provensálských bylinkách nebo badyánu.

Takže prolistujte kuchařky, připravte si potřebné přísady, sezóna ovoce a zeleniny začíná.

Foto: Profimedia