Římský hrnec je nádoba tvaru klasického nebo podobného tvaru plechovému pekáči. Je vyrobena z neglazované keramiky. Tedy vlastně jen z hlíny. Hlína ale musí mít schopnost nasáknout vodu. Hrnec má vždy samostatné dno a víko, které by do sebe měly zapadat.Již staří Římané ovládali techniku vaření a pečení v hliněných nádobách. Naše doba nikdy zcela nedokázala nahradit vaření a pečení v hliněných nádobách z hlediska čistoty chuti a uchování výživných látek. Hliněná nádoba je i přes vypálení porézní. Když se hrnec ponoří do vody, póry nasáknou vodou, která z hrnce během pečení a vaření uniká v podobě páry, čímž zajišťuje pokrmu vlhkost na provaření. Jídlo se tak nepřipálí a zároveň se každé jídlo podaří. Namočení nádoby neutralizuje veškeré vůně, které do hrnce póry nasákly během předchozího vaření. Navíc vaření v páře nevyžaduje vysoké teploty a není třeba do pokrmů přidávat tuk. Jídlo se tak udělá bez přebytečný tuků, není zbytečně kalorické a obsah vitamínů a dalších živin se zachovává. Při tom však pokrm zůstává aromatický a šťavnatý, protože se dusí ve vlastní šťávě.Nejvhodnější je římský hrnec pro přípravu dušené zeleniny s masem (drůbežím, rybím, hovězím, vepřovým atd.), ale i bez něj. Současně s hlavním jídlem můžeme dusit i přílohu (brambory či rýži). V římském hrnci však lze připravovat prakticky cokoli, od polévek až po moučníky. Římský hrnec je vhodný pro všechny, kteří trpí žlučníkovým onemocněním, jsou na redukčních dietách nebo jen snaží žít zdravě.Použití hrnce je v podstatě jednoduché. Nesmíme však zapomenout na několik pravidel a postupů, aby nám hrnec během přípravy neprasknul.Více o římském hrnci se dozvíte v našem článku
Římský hrnec - vaříme s vitamíny.