Růže šípková (Rosa canina), lidově šípek neboli planá růže. Říká se jí také divoká, trnová či růže psí. Někdy se setkáváme s názvem šípina. Keř s krásnými květy.
V létě můžeme obdivovat krásu jejich květů, na podzim nás okouzlí barvou dozrávajících šípků. Keře, zářící červenými plody, jsou v této době nejen okrasou strání, ale příroda nám je nabízí jako obrovský zdroj vitamínů.
Růži šípkovou bych snad ani nemusela představovat. Všichni si hned určitě vybaví rozvětvený trnitý keř, dorůstající do výšky až 3 m. Větve jsou porostlé hákovitě zahnutými ostny. Drobné trny jsou i naspodu pilovitých listů růže. Od června jsou keře obaleny velkými světle růžovými květy. Květy s pěti okvětními plátky mají velký počet drobných pestíků a baňkovitou češuli. Ta po oplození dužnatí a mění se v šípek, což je nepravý vejčitý plod. Jeho vnitřní stěny jsou pokryty ostrými dráždivými chloupky a uvnitř je plný nažek. Během září a října šípky dozrávají a získávají oranžovou až červenou barvu.
Existuje mnoho druhů planě rostoucích a zkřížených růží. Jsou téměř k nerozeznání a jen odborník pozná, která je ta pravá, růže šípková . Krásné a vhodné ke sběru jsou ale všechny její odrůdy.
Na keřích růže šípkové můžeme často pozorovat hnědočervené chlupaté chomáčky, takzvané hálky. Lidově též nazývané „větrné růže“. S pravými květy růže ale nemají nic společného. Ve vláknitých novotvarech se totiž ukrývají larvy žlabatky růžové.
Růže šípková je rozšířená po celé Evropě, kromě chladných nejsevernějších částí. Setkat se s ní můžeme ale i na severu Afriky, v Severní Americe a v Asii.
U nás je růže šípková ozdobou strání a mezí, roste podél cest, na okrajích lesů a polí.Vyskytuje se hojně na všech slunných a suchých místech, najdeme ji na úbočí skal a na pastvinách. Šípkovou růži si vysazujeme pro její krásu i u svých domů a chalup. Dokonce existuje několik tisíc zahradních variant této oblíbené rostliny.
Šípková růže byla populární již ve starověkém Řecku a Římě. Růžové květy se staly symbolem lásky, touhy a něhy, také ale mlčenlivosti a mládí. Okvětní lístky se používaly do koupelí, korále ze šípků měly přitahovat milovanou bytost a chránily před zlem.
Už starověcí léčitelé objevili i léčivé a povzbuzující schopnosti růže šípkové. V léčitelství používali její květy, kořeny, šípky, ale i hálky, které vznikají na keřích. Odvar ze sušených hálek měl mít schopnost uspávací, pomáhal při ledvinových kolikách a při bolestech zubů.
Korunní plátky sloužily jako proti průjmový prostředek. Z květů se také získávala silice, neboli růžový olej, který se přidával do vonných koupelí. Růžový olej se používá dodnes, především v kosmetice, k výrobě parfémů a mýdel.
Nejcennější a nejpoužívanější částí trnité růže jsou i v současnosti šípky. Jsou významné pro svůj velký obsah vitamínu C a karotenu. Mimo to, obsahují i vitamíny B1, B2,vzácný vitamín P, vitamín K, pektiny, třísloviny,organické kyseliny a silice.
Šípky můžeme použít čerstvé i sušené. Je možné z nich připravit sirup, šípkový čaj, míchané čajové směsi, zavařeninu, domácí víno, šípkový protlak, dokonce se přidávají do koření a je možné z nich připravit chutnou omáčku k masu. Používáním šípků v jakékoliv formě zvyšujeme obranyschopnost našeho organismu a preventivně se chráníme před infekčními chorobami. Nejvíce využíváme šípky sušené. Sušené je můžeme použít jako lék, nebo z nich „šikovné ruce“ dokáží vyrobit i krásné bytové dekorace.
Jak šípky sbírat, sušit a využít v kuchyni, se dozvíte ve druhém dílu o růži šípkové.
Foto: Profimedia
Autor:Dana
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena