Je zdravý a jídlu dodá nezaměnitelnou chuť. Někteří z nás mu zůstávají věrni dlouhá léta a nedají na něj dopustit. Proč si křen dopřát častěji?
Pronikavé aroma křenu poznáme už při strouhání, podobně jako cibule, nás pálivé silice dohání k pláči. Přičichnutí k čerstvě nastrouhanému křenu, jehož aroma časem slábne, nám dokonale "protáhne" nos a nejspíš bude následovat dlouhé kýchání. Právě tyto jeho vlastnosti jsou žádoucí.
Ovar bez hořčice a křenu by snad ani nebyl ovarem. Jiní zase nedají dopustit na vynikající křenovou omáčku s knedlíky, přidat ho můžeme do omáček, pomazánek i polévek. Chystáme-li se zavařovat letní úrodu okurek, určitě je dobré vědět, že kolečko čerstvého křene se bude hodit do každé sklenice.
Příznivé účinky křenu na lidské zdraví znaly už generace před námi. Má dezinfekční účinky, ať už ho budeme užívat zevnitř nebo zevně. Při konzumaci působí pro vysoký obsah vitamínu C celkově povzbudivě a močopudně. Použitý zevně zastoupí účinně i veškeré masti na bolavé klouby.
Křen však raději nekonzumujme čistý, ale zkusme jej promísit se strouhanými jablky. I tak jej požíváme pouze v přiměřeném množství. Pro uvolnění dýchacích cest je dobré inhalovat vývar z křene. Na průdušky se doporučuje takzvaný křenový sirup, což je šťáva, která vznikne, když křen smísíme s cukrem.
Najdou se lidé, kterým křen nedělá dobře. Po jídle jim způsobuje žaludeční potíže, na kůži se zase může vyskytnout nepříjemná vyrážka.
Křen se pěstuje již přes 3 tisíce let. Znali ho Egypťané, Řekové ale i germánské kmeny ze střední Evropy. Všichni si pochvalovali jeho využití, ať již ve formě koření, tak zejména v lidovém léčitelství jako účinný prostředek proti bolestem a afrodiziakum. U nás se křen nejvíce pěstoval na přelomu 19. a 20. století, kdy se ročně vyprodukovalo asi 100 tun kořenů a byli jsme křenovou velmocí známou po celém světě.
Kolektivizace v 50. letech minulého století znamenala začátek konce pěstování křenu u nás. Pěstování křenu se však obnovuje například na Mělnicku.
"Český ženšen" si libuje na vlhkých stanovištích, často ho nalezneme divoce růst na březích potoků a v příkopech. Může dorůst až do výšky 1,5 metru. Během léta je charakteristický drobnými bílými kvítky v hroznovitých květenstvích.
Videorecept: Koprovka nebo křenovka podle Anny
Mám tu pro vás jeden základ, ze kterého snadno vytvoříte obě varianty. No a to vše bez mouky!!
(doba přípravy 30 min)
(doba přípravy 60 min)