Mnozí se právě vrací z předvánočních nákupů. Možná i hodiny v těchto dnech trávíme v různých hypermarketech, abychom objevili ty pravé dárky pod stromeček našim blízkým. Co však dnes může být hitem Vánoc, o tom se jistě v dřívějších časech dětem ani dospělým nemohlo ani zdát!
Štědrý večer a vánoční nadílka
Samotný název Štědrý den nebo Štědrý večer napovídá, že jde o čas nadílky a vzájemného obdarovávání. Tak tomu bylo vždycky, jen charakter dárků se stále mění. Rodiče dřív nadíleli dětem, kmotři kmotřencům, učitelé žákům, hospodáři čeládce a zpětně děti rodičům.
Různé byly dárky a různý byl i způsob nadílení. My ukládáme dárky pod stromeček, ale dříve je v některých krajích přinášely nejrůznější osoby. Na Vysočině chodívala už před Vánoci Štědrá bába, dávala dárky za okno nebo do punčochy. V Podkrkonoší chodil "Kristydle" - jakýsi "živý Ježíšek", který osobně roznášel dětem dárky.
Dárky se tak staly nejdůležitějším bodem Vánoc. Vánoční nadílení dárků vychází z vánočních zvyků a je třeba ho v rodině a mezi přáteli udržovat. Udělování dárků je radost a z radosti mají lidé hezký pocit přeci v každé době, ať jsou mladí, staří nebo jsou to děti. Nemělo by se ale udělování dárků stát prestižní záležitostí.
Vánoční dárky patřily a patří především dětem. Pro každého rodiče a prarodiče především je totiž nejkrásnějším dárkem rozzářený dětský pohled u stromečku, který je obložen nadílkou. Neměli bychom ale také zapomenout učit děti nějaké koledy. Před samotným rozdílením dárků bychom si měli nahlas společně alespoň jednu koledu zazpívat, patří to k vánoční atmosféře. V nedávných časech gramofonů (ale i v dnešní době hi-fi věží) lidé také poslouchali při rozdávání dárečků tiché tóny vánočních koled z "černých desek". Vánoční hudba a k ní vůně purpury na kamnech patří k Vánocům a ke Štědrému večer obzvlášť.
Štědrovečerní zábavy
Před štědrovečerní večeří nebo po ní následovaly tradiční zábavy, jakési hry. Nešlo ale jen o držení půstu, aby bylo později viděno zlaté prasátko. Šlo o zábavu i příjemnější jako třeba maškarní obchůzky, ale právě ty byly trnem v oku mravokárcům či vrchnosti. Jinde se starší hoši seběhli na návsi hned po setmění a práskali bičem a karabáči jako o závod. Hrálo se v kostky, hrály se karty nebo alespoň "černý Petr".
Na Štědrý den se také vyráběly v rodinách hračky z ořechových skořápek - vždyť ořechy byly nezbytnou součástí štědrovečerní hostiny. Vozíčky, kolébky, želvičky vytvářeli mladí i staří. A po večeři se z jablek, sušených hrušek, švestek, kaštanů a hrozinek stavěli nejrůznější panáci.
Štědrovečerní čarování
Každá štědrovečerní noc byla a je dodnes tajuplná. A dříve především byla jako stvořená pro čarování, věštění a pověry! Člověk se vždycky chtěl dozvědět něco o svém osudu, o budoucnosti - bude-li zdráv nebo nemocen, jak dlouho bude živ. Jestli se svobodná dívka provdá nebo na koho čeká bohatství. Proto se po večeři rozkrajovala jablka, loupaly ořechy - zdravé a pravidelně hvězdičkové jádřince a zdravé ořechy určovaly dobré zdraví a celkově šťastný rok. Svíčky ve skořápkách, které plavaly v míse na vodě, určovaly nejen délku života, ale také do jakých dalekých zemí se majitel lodičky dostane.
Vdavekchtivá děvčata klepala bezem a volala: "Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes." Ve světnici házela děvčata střevícem, když padl špičkou ke dveřím, vyvdalo se děvče do roka z domu.
A samozřejmě se nesmělo zapomenout na oblíbené lití olova. Když se k tomuto sešla skupinka mladých lidí, bylo okolo plno legrace. Olovo vytvářelo rozmanité tvary, které se daly vysvětlovat všelijak.
Jaké jsou vánoční zvyky ve vašem kraji? Dodržujete aspoň některé?
Foto:
Profimedia.cz