Zubní nit
Ač to může znít překvapivě, primitivní dentální nitě používali lidé již v prehistorii. Moderní niť pochází z roku 1815. Od roku 1882 se vyrábějí i nitě voskované. Ty dnešní se vyrábějí z nylonu, polypropylenu a jiných umělých vláken. Pro pacienty s můstky či širokými zubními prostory byla vyvinuta speciální niť, takzvaná Superflos, jež je kombinací zubní niti a pružné bavlnky. Mezizubní prostory by měly přijít do styku se zubní nití každý večer po klasickém vyčištění zubů, nebo alespoň tak často, jak si vzpomeneme. Pro začátečníky je vhodnější niť voskovaná, která sice čistí hůře, než nevoskovaná, ale k nácviku metody čištění je ideální. Před prvním použitím je vhodné navštívit dentální hygienistku, která každého naučí, jak se zubní nití pracovat, aniž by došlo k poranění dásní.
Mezizubní kartáček
Podobně jako zubní niť slouží mezizubní kartáček k odstranění plaku v prostorech, které jsou běžnému kartáčku nepřístupné. Stejně jako o používání zubní niti bychom se i o používání a výběru správné velikosti mezizubního kartáčku měli poradit s dentální hygienistkou. Rada zubního lékaře je také cenná, ale dentista se zaměřuje spíše na důsledky nesprávně hygieny a navíc se lékař v podstatě nemá čas vysvětlovat každému pacientovi dopodrobna metodiku čištění. Mezizubní kartáček bychom měli měnit po 3 až 7 čištěních.
Novinkou je i speciální umělohmotné "chlupaté" párátko, které se používá jako klasické dřevěné párátko s tím rozdílem, že se na nylonové štětinky lépe zachytává zubní plak.
Elektrický kartáček
V mnoha koupelnách se zřejmě zabydlela další z inovací zubní hygieny, elektrický zubní kartáček. Rotující hlava se štětinami přímo hlásá, že nabízí důkladné vyčištění zubního plaku. Lékaři však vůči použití elektrického kartáčku nejsou zajedno. Studiemi sice bylo prokázáno, že jsou zubní kartáčky v porovnání s klasickými větší metlou pro zubní plak, ale rotující hlava s více než 3000 otáčkami za minutu může při dlouhodobém používání vést k odhalování krčků a poranění dásní. Na dětské zoubky jsou elektrické kartáčky také spíše nevhodné.
Žvýkací guma
Syntetická žvýkačka spatřila světlo světa v roce 1869 v Americe. Od té doby se rozšířila po celém světě a používá se jako doplněk ústní hygieny. Žvýkačka neutralizuje kyselost v ústech, podporuje vznik slin a zuby částečně čistí, ale pouze na přístupných ploškách. Rozhodně nenahradí mechanické čištění kartáčkem. Její dezodorační funkce je ovšem neoddiskutovatelná. Dobrý vynález má ale i svá negativa, to když se podíváte na povrch chodníků s rozšlapanými žvýkačkami, či na spodní strany sedáků židlí v čekárnách, kam je lidé "odkládají", když doslouží.
Zápach z úst
Zápach z úst, pokud jsme zrovna nepovečeřeli kuře na česneku, způsobují bakterie, které rozkládají zbytky potravy usazené v ústní dutině. Čištění zubního plaku proto mnohdy pomůže od nepříjemného odéru. Samo sebou je nutné používat i pomůcky pro mezizubní hygienu, tedy nitě a mezizubní kartáčky. Dalším pomocníkem proti zápachu může být i škrabka na jazyk, na němž se také vytváří nepříjemný povlak, postačí ale i čištění jazyka kartáčkem. Neméně důležitý je dostatečný přísun kvalitních tekutin, ty totiž umožňují vytváření většího množství slin, které hubí bakterie. Cucání bonbonů a žvýkání žvýkaček má pouze krátkodobý osvěžující efekt. Pokud začnete o svou ústní dutinu pečovat tímto způsobem, měly by problémy s nepříjemným dechem vymizet, pokud ani to nepomůže, je třeba pátrat po jiné příčině.
Na závěr nezbývá než dodat, že při dodržování dostatečné a správné ústní hygieny se vyhnete problémům se zuby a se svým zubařem se setkáte pouze dvakrát ročně na bezbolestné preventivní zubní prohlídce.
Foto:
Profimedia.cz