
Tykve jsou klasickou podzimní zeleninou, ale dobře uskladněné vydrží klidně až do jara. Z tykve připravíme pokrmy jak sladké, tak i slané, můžeme ji smažit, dusit, plnit, ale i použít do moučníků. Lze ji i zavařovat a připravit z ní marmeládu.
Tykev pochází ze Střední a Jižní (tropické a subtropické) Ameriky a její pěstování sahá do doby 4500 let př.n.l. Je známo více než 25 druhů tykve pocházejících z prehistorických časů. V 15. století se tykve rozšířily do Asie a v evropských zahradách se začaly objevovat v 16. století. Tykve v asijských oblastech zdomácněly natolik, že se Asie stala hlavní oblastí pěstování a šlechtění tykví. Jde zejména o Turecko, Čínu a Japonsko. Dýně jsou dnes jednou z hlavních složek africké a orientální kuchyně.
Tykev patří mezi nejstarší kulturní plodiny, je daleko starší než kukuřice. Nejznámější je tykev velkoplodá a tykev obecná. Tykev velkoplodá, lidově nazývaná dýně, má různé odrůdy, které se liší tvarem, chutí i barvou. Velkoplodá tykev má, v tuzemských zahradách, mohutné plody, které váží 30, ale i až 50 kg. Ve světě jsou známy i odrůdy, které dorůstají úctyhodných obřích rozměrů, kde se váha dá počítat až ve stovkách kilogramů. Mezi odrůdy tykve obecné řadíme bílý patizon s vroubkovaným okrajem a cukety, jejichž plody konzumujeme mladé. Jinak taky můžeme říct, že tykev velkoplodá se řadí mezi zimní tykve, protože se nechává na záhonech zcela dozrát a při správném skladování přečká zimu. Tykev obecná patří mezi letní tykve, které mají pravidelnou sklizeň hlavně mladých plodů. Pokud však necháme cuketu na záhoně plně dozrát, můžeme ji také uskladnit přes zimu. Ale již ztrácí svou křehkost a chuť.
Dužina tykve je bohatá na vodu i vlákninu, obsahuje měď, hořčík, vápník, železo, draslík, fosfor, zinek a další minerální látky. Tykve obsahují nenasycené mastné kyseliny, kyselinu pantotenovou, stopové prvky, vitamíny řady B, provitamíny A - karoteny a vitamín C.
Tykve podporují trávení a odstraňují škodliviny za střev, působí močopudně a ulevuje při chorobách ledvin a prostaty. Účinné látky snižují hladinu tuků v krvi, posilují imunitní systém, zklidňují nervy a nenasycené mastné kyseliny pomáhají slinivce břišní, proti rakovině, podporují činnost srdce a regenerují tělesné buňky. Kyselina pantotenová pomáhá při otravě organismu a vitamín A podporuje zrak a stabilizuje vlasy, pleť i zuby. Dýně zásobuje tělo vitamíny a její semena pomáhají proti tasemnici a hlístům. Tykve odvodňují organismus, a proto pomáhají při obezitě, vzhledem ke své nízké nutriční hodnotě bývají součástí redukčních diet.
Semínka tykví obsahují až 45% nenasycených mastných kyselin a nukleové kyseliny, které regenerují tělesné buňky a pomáhají zdravému růstu těla. Dýňová semena pomáhají při metabolismu vápníku a při přestavbě karotenu v bioaktivní vitamín A. Semínka můžeme pražit, dochucovat s nimi saláty, nebo je jen usušené chroupat u televize.
Dužinu tykve jíme čerstvou ve formě salátů či studených polévek, používáme ji jako přísadu do moučníků a koláčů, ale užijeme ji také dušenou, pečenou, smaženou, zapékanou i plněnou. Vyzrálé plody dýní používáme na přípravu zavařenin, marmelád i na sladké sušení.
Na našich stránkách najdete celou řadu receptů z cukety, patizonu i dýní, ale přesto připravuji článek se souborem halloweenských receptů pouze z dýní.
(doba přípravy 150 min)

Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena