Plíseň v potravinách. Vyplatí se ji přehlížet?

990×

Plíseň na potravinách je běžným jevem, a tak se každému z nás čas od času stane, že najdeme například v chlebníku kus zapomenutého pečiva pokrytého plísní. Možná máte ve zvyku plíseň z určitého místa jednoduše odstranit. A zbylé, na první pohled nenapadené pečivo či jinou potravinu, pak dále zpracovat nebo přímo zkonzumovat. Počínáte si však správně?

OstatníDruhy pokrmůRady

Každému se občas stane, že ve spíži nebo v lednici narazí na potravinu potaženou odpudivou vrstvou zelené plísně. Co v takové chvíli udělat? Plíseň odkrojit a zbytek sníst? Není možné, že tímto přístupem riskujeme minimálně žaludeční potíže, případně i něco horšího?

Co je to potravinová plíseň?

Plíseň je druhem houby rostoucí mimo jiné i v našich potravinách. Plíseň negativně mění jejich vzhled, chuť i konzistenci. Plísně jsou vláknité mikroskopické houby, které však netvoří velké jedlé plodnice jako houby, které známe z lesa. Na napadených potravinách vypadají jako porosty, různě rozsáhlé a různě zbarvené. Jednotlivé druhy plísní se dají rozlišit jen pod mikroskopem. Plísně mohou napadat všechny druhy potravin, ale nejnáchylnější jsou k tomu ty, které obsahují hodně vody.

Ušlechtilé druhy plísní

Zcela jinak se musíme dívat na ušlechtilé druhy plísní, které se využívají při výrobě plísňových sýrů. Tyto plísně neprodukují pro nás škodlivé látky, jsou naopak vyhledávané celou řadou gurmánů. Například u hermelínu nebo camembertu vytváří sametový povrch, který těmto sýrům dodává jedinečnou chuť. Stejně lahůdková, i když docela jiná, je plíseň sýrů typu niva. I tyto sýry však podléhají zkáze a mohou být napadeny plísní, kterou už rozhodně nelze považovat za ušlechtilou. Poznáme to obvykle tak, že začnou hořknout, nepříjemně zapáchat kysele nebo po čpavku, na jejich povrchu se pak mohou objevit barevné skvrny cizích plísní, které jsou důkazem, že se jídlo kazí.

Které potraviny jsou náchylné k napadení plísní a proč?

Jak zmíněno, plísně nejsnáze napadají potraviny s vysokým obsahem vody. Je to například měkké ovoce, ale i zelenina a také právě sýry. Plísním vyhovuje vlhkost a dostatek kyslíku, který jim umožňuje dobře a rychle růst. Plísně jsou však různé a některým vyhovuje naopak sucho, tudíž mohou napadnout třeba i sušené ovoce. Přítomnost plísní znamená, že se v jídle začaly množit mikroorganismy, které mohou být pro lidské zdraví škodlivé.

Potravinová plíseň zatěžuje naše játra, ledviny i imunitní systém

Mykotoxiny produkované plísněmi nejsou ničím jiným než houbovými jedy, což jsou organické látky způsobující člověku zažívací potíže, zatěžující játra, ledviny, ale také náš imunitní systém. Některé z nich dokonce mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny. Po požití plesnivé (toxické) potraviny se vám pravděpodobně udělá zle, můžete zvracet, mít průjem, bolesti břicha, zkrátka příznaky související s běžnými střevními potížemi. Tím se tělo škodlivých látek do jisté míry zbaví. Pokud tedy omylem sníte jakékoli plesnivé jídlo, většinou to nebude znamenat velký problém. Zdravý trávicí a imunitní systém, který není ohrožený například alergiemi na plísně, by si měl umět poradit. Pravidelná konzumace plísní však rozhodně není tělu přínosná, spíš naopak. Může dráždit trávicí systém a způsobovat nadýmání, průjem nebo zvracení. Může také dojít k postupnému hromadění toxinů v organismu a následně k závažnému ohrožení zdraví.

Kdy stačí plíseň odkrojit?

Nejlepší je plesnivé jídlo pečlivě zabalit a okamžitě vyhodit do popelnice, aby se plísně nešířily třeba i v odpadkovém koši. Lednici či jiné místo, kde daná potravina ležela, je pak vhodné důkladně vyčistit a vydesinfikovat. Je však pravdou, že čím je potravina tvrdší, tím obtížnější je, aby plíseň postoupila z povrchu dovnitř. Podle některých odborníků se tak dají i některé potraviny zachránit odkrajováním. Údajně sem patří například salámy, tvrdé sýry (odříznout dva centimetry kolem plísně), tvrdší zelenina a ovoce, jako je zelí, mrkev či jablko (odříznout minimálně dva centimetry kolem plísně). U všech ostatních potravin by však mělo platit pravidlo – bez milosti vyhodit.

Mohlo by vás zajímat:

Veřejné lednice - přínos, nebo riziko?

Možná jste se už někdy pozastavili nad tím, kolik jídla se ve vaší domácnosti každý týden vyhodí. I při nejlepší vůli plánovat nákupy a tím regulovat množství potravin, se nám to někdy může vymknout z rukou, zvlášť pokud jde o návštěvy nebo svátky, kdy se určitě navaří a napeče víc, než se spotřebuje.

ZDROJ: Archiv

Ať déle vydrží: Jak na skladování čerstvého ovoce a zeleniny?

Jistě znáte situaci, kdy se vám po celodenním sklízení zeleninové či ovocné úrody chce odpočívat a nikoliv se ihned pustit do nekonečného zavařování či zamrazování. Lehce se ale může stát, že se s láskou opečovávané jahody či třešně do rána zkazí. Jak tedy uchovávat ovoce a zeleninu, aby nám v čerstvém, syrovém stavu vydržely co nejdéle?

ZDROJ: Archiv

Jak zamezit nočnímu hladu a nájezdům do lednice?

Přepadá vás pozdě večer hlad a pozdní večeře je tak vaším každodenním nešvarem? Budíte se hlady uprostřed noci a nedokážete se ubránit výpadům do lednice nebo spíže, kde pak spořádáte všechno, co vám přijde pod ruku? Možná se za vaší noční žravostí skrývá syndrom nočního přejídání. Vaše tělo v tom případě pravděpodobně nedostává, co potřebuje. Jak noční hlad zahnat jednou provždy a zamezit tak pravidelnému a obvykle vysoce kalorickému nočnímu přejídání?