Ke sladkému velikonočnímu pečení neodmyslitelně patří beránkové a mazance. V každém našem kraji je zvyk jiný. Někde se pečou mazance a jinde naopak beránkové. Řekněme si něco o těchto pochoutkách.
Také se mu říká velikonoční bochník nebo koláč. Mazanec je hodovní jídlo, dar i rituální prostředek. Zadělává se na Bílou sobotu a těsto by mělo být stejné jako na vánočku. Mazanec se ale také říkalo slanému koláči ze strouhaného sýra. Pravý mazanec by měl být hutný a krásně žlutý, protože je symbolem slunce. Sladká varianta koláče má mít okrouhlý tvar, zlatavou barvu a horní část by mělo "zdobit" znamení kříže, které symbolizuje ukřižování. Pokud chtěly hospodyňky mazanec lepší. Plnily ho tvarohovou náplní nebo uzeným masem. Na Velikonoční neděli se mazance světily. Za našich prababiček bývalo zvykem upéct pár mazanců trochu obyčejněji. Ty byly určeny hospodářským zvířatům, polím, cestám i potokům. S mazanci se obešlo celé hospodářství a všechno dostalo svůj díl mazance. Smyslem bylo, aby byla zvířata a pole plodná, potoky měly zdravou vodu, a když někdo zabloudí, aby našel tu správnou cestu domů. Na Velikonoční pondělí ženy a dívky obdarovávaly koledníky malými mazanci.
(doba přípravy 35 min)
Veganské pečení: Velikonoční mazanec krok za krokem
Tradiční mazanec patří mezi nepostradatelnou součást Velikonoc. Pokud upřednostňujete rostlinné suroviny, tak tento recept je přímo pro vás a zaručujeme, že je od klasického mazance k nerozeznání
Příprava beránků začíná už v sobotu před květnou nedělí. Samozřejmě se jedná o beránka z lískových prutů a jedlového chvojí zdobeného fábory z barevného papíru. Původně byla beránkem myšlena pečeně z jehněčího nebo kůzlečího masa. Židé jedli jehněčí již před odchodem z Egypta. Během let se ale zvyky měnily. Beránek se zachoval, ale jeho "vnitřek" se měnil. Kromě jehněčího masa se dnes známých sladkých beránků se pekly ještě hlavičky. Do formy na beránka se naskládalo nejrůznější dostupné maso, bylinky a vejce a vše se dalo péct. Tomuto "beránku" se říkalo a říká hlavička. A když maso nebylo, pekl se právě sladký moučný beránek. Beránek se pekl a vysvěcoval zároveň s mazanci. Je symbolem mírnosti, nevinnosti a poslušnosti. Beránek má mnoho, hlavně náboženských, symbolů. Podstatou ale zůstává, že jehně - ovečka představuje věřícího, který je součástí Božího stáda. Také zůstávají symboly mezi náboženstvím a Ježíšem Kristem. Zvyky v podstatě stejné jako s mazanci. Zde jsou naše recepty na mazanec a velikonočního beránka.
(doba přípravy 75 min)
Velikonoční beránek 6x jinak - recepty, které se zaručeně podaří
Hledáte recept na opravdu dobrého velikonočního beránka? Přinášíme vám 6 čtenářsky nejúspěšnějších receptů, u nichž nemusíte mít obavu z výsledku. Vybrat si můžete z klasického třeného těsta, s tvarohem, pudinkem a třeba i z těsta povidlového. A pokud vám doma chybí váha, bude pro vás jistotou hrníčkový recept.
Dnešní mazance a beránci se objevují v kuchařkách teprve koncem 18. století. Většina lidí už mazance nebo naopak beránky vůbec nepeče. Je jednodušší si je koupit v kterémkoliv obchodě nebo pekařství. Je to bez práce a jíst se taky dají. V některých krajích ale zvyklosti pečení beránků nebo mazanců zůstávají. Zbytek mé rodiny žije na Moravě, ale co si pamatuji, tak jsme nikdy mazance nepekly. Vždycky se domluvily babičky a společně napekly velikonoční beránky pro celou rodinu. V podstatě pro každého mužského. Barvila se vajíčka, pletly se tatary - pomlázky, ale mazance se opravdu nepekly. Pravdou ale zůstává, že k velikonočnímu menu patřily, protože se vždycky alespoň jeden mazanec někde koupil. Jak to chodí u vás? Pečete mazance nebo beránky? Čemu dáváte přednost? Nebo máte své speciální fígle a pečete obojí? Foto: Profimedia.cz
autor admin_vareni
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena