
Zdeněk Pohlreich se tentokrát vydal do Bruntálu, aby zachránil nádražní restauraci. Majitelka je v červených číslech a hrozí jí konec. Zdeněk musel do chaotické kuchyně vnést nejen řád, ale i velmi drsné osobní varování.
Zdeněk Pohlreich má k nádražním restauracím vřelý vztah. Jeho otec byl totiž hostinským na nádraží v Hostivaři. Sám si myslí, že otevřít hospodu na nádraží v Bruntále bude asi výzva.
Této výzvy se chopila Marta Virágová. Provozuje malou hospůdku, kde vaří „lidově a jednoduše, českou klasiku“.
Marta se ovšem potýká s velkými problémy. Je v červených číslech a hrozí jí konec, zároveň měla velký problém najít kuchaře.
-> Recepty na poctivé polévky, které prohřejí do morku kostí
Šéfovo první slovo po příchodu zní: „Tady to vypadá slibně“.
Zdeněk si následně objedná porci od každého jídla z nabídky.
Zatímco se Marta jako vedoucí vydává do kuchyně, Zdeněk okamžitě komentuje, že když je paní vedoucí v kuchyni, je to vždy špatný signál.
V kuchyni se mezitím objevuje chaos a padne i vyjádření: „Já se bojím jako sviňa“. Kuchařský test navíc dopadá katastrofálně.
Celkový verdikt je zdrcující: „Kuchařsky je to zoufalé, nic se tu neděje, proč bys to měl jíst, tyhle věci?“
Během rozhovoru s Martou jí Zdeněk oznámí, že je to „dost špatný“ a že jí řekne konkrétně v čem.
Po debatě o jídle má šéf velkou starost o provozovatelku, její tým a také hygienu. Zdeněk Martě sdělil: „Vaše kuchyně nestojí za nic, budeme na tom muset zapracovat“.
-> Ano, šéfe! na Šumavě: Penzion Pláně na Zadově bojuje o přežití, pomůže mu Pohlreich?
Druhý den v Bruntále bude akční. Tým čeká zátěžový test, ale předtím se šéf musí vypořádat s Iris. „Co kecáš,“ vmete Iris do obličeje šéfovi, když jí oznamuje, že obědy nejsou navařené.
Zdeněk začal pomáhat, chystal omáčku na roládu, ale ani se nedočkal kastrolu, a tak si ho musel hledat sám.
V kuchyni vládl velký chaos, nikdo evidentně neměl představu, co dělat. Zdeněk se snažil týmu vysvětlit, jak se vyhnout plýtvání penězi, časem a nervy.
Situace se ani potom neuklidnila, naopak. U stolu se Iris pohádala se šéfkou Martou a oznámila, že odchází.
Navzdory personálním otřesům a zoufalému stavu kuchyně šéf stále věří, že nádražka v Bruntále může být „jako víno“. Zda se mu podaří postavit restauraci na nohy a jestli se Martě začne dařit, se teprve ukáže!
Zdeněk vysvětlil, jak vařit, a hlavně co, v jakém pořádku a jak efektivně. „Když tu budu mít na tabuli ledvinky s rýží, tak si je objednám, je to klasika, pro ně je to dětství, kdy masa moc nebylo, dršťky jsou také skvělá věc. Na ně přijedu i z Prahy.“
„Jídlo musí být tak dobré, že vám ujede vlak,“ vysvětluje, jak kvalitní jídlo by v hospodě na nádraží měli podávat. Dámy z provozu ochutnávají a fakt jim chutná. „Ochutnávka se zvrhla v nechutnou žranici,“ glosuje šéf.
Dojde i na křik. „Přestaňte se dohadovat, fakt mě štvete, vždyť jste jako děti v mateřské škole,“ naštve se v jednu chvíli šéf. Jak na to dámy zareagují – a proč vlastně nereagují?
„Bruntál mám za sebou, bylo to výživné. Při představě, že se sem musím vrátit, se mi dělá mdlo…,“ jsou šéfova poslední slova před odjezdem.
A je tady kontrola, kterou si Zdeněk nikdy nenechá vzít. Jak si vzali k srdci šéfovy tipy v Bruntále?
„Děkuju za rady, za to, že jste byl ráznej. Mám nový tým, snad už to jde lepším směrem,“ vítá Marta Zdeňka. Ten zjišťuje, že Iris odešla.
„Polévka je slaná, není v ní majoránka… To není dobrý začátek. Ale aspoň je to teplé,“ komentuje Zdeněk jídlo.
Jak na celé natáčení vzpomíná Marta?
„Dneska už máme nový tým, v době natáčení to nebylo úplně stabilní. Myslím, že nyní by výsledek byl lepší.“
A dodává: „Za návštěvu pana Pohlreicha jsem vděčná, naučil mě, jak si nenechat zaměstnance do všeho kecat, je dobré, aby na pracovišti bylo jasně dané, kdo je šéf.“
„Před kamerou působím velmi nervózně, ale zkrátka nejsem člověk, který by si v takové pozornosti liboval a choval se před ní přirozeně. Což pochopí jen ten, kdo chce, a ten, kdo ne, si bude myslet, že jsem taková nebo maková. Navíc mě natáčení přesvědčilo, že kamery mění charakter, a taky jsem díky nim zjistila, že se nemůžu trápit věcmi, které neumím změnit.“
Recepty, které se mohou hodit:
Autor:redakce




Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena