Tahle světově proslulá lahůdka by neměla chybět na našem stole alespoň při zvláštních příležitostech. Prosciutto neboli pršut je sice sušená vepřová šunka původem z Itálie, ale skvěle se hodí i na naše české chlebíčky, nebo obložené studené mísy. Italské slovo prosciutto pochází z latinského slova perexsuctum, které znamená „důkladně vysušený“. Výroba prosciutta má v Itálii dlouhou historii.
Není divu, že jsou Italové na své prosciutto náležitě pyšní, tato tradiční pochoutka k nim patří stejně jako Michelangelo nebo Šikmá věž v Pise. Prosciutto se vyrábí z vepřové kýty a její „zrání“ trvá několik měsíců i let.
Před přípravou se vepřová kýta důkladně očistí, zbaví kůže, šlach a přebytečného tuku. Maso se nakládá do soli, někdy i do směsi koření, a to na několik týdnů až měsíců. Sůl maso zbaví vody a dobře zakonzervuje. Poté se očistí a nastává dlouhý proces důkladného vysušení, které probíhá za různých podmínek, vždy však na dobře větraném místě. Nakládají se obvykle celé kýty ale i menší části masa. Každý výrobce prosciutta si chrání svou jedinečnou recepturu, která se od ostatních může značně chuťově lišit. Velký význam má při sušení masa teplota, vlhkost vzduchu i oblast, kde se šunka vyrábí. Ochutnáte-li prosciutto v několika různých oblastech, poznáte, že bude všude chutnat jinak.
Za nejznámější můžeme označit Prosciutto di Parma, pocházející, jak název napovídá z parmské oblasti. Její jedinečnost spočívá v ideálních klimatických podmínkách pro přírodní zrání, které tato oblast poskytuje. Šunka z parmské oblasti má nezaměnitelnou nasládlou chuť, která je důsledkem krmení zdejších prasat syrovátkou. Částečně lisovaná šunka z Toskánska má zase svůj charakteristický tvar velkého ucha. Z regionu Friuli pak pochází prosciutto di San Daniele, jejíž chuť je ovlivněna přímořským vzduchem z Jadranu a zároveň horskou oblastí. Prosciutto se však nevyrábí jen v Itálii, své receptury mají i Španělé, Portugalci nebo třeba Švýcaři. Španělská výroba se příliš neliší zpracováním, ale spíš druhem masa ze speciálních chovů prasat v různých provinciích. Španělská sušená šunka se nazývá jamón curado a rozlišují se dva typy podle výroby z bílých a černých prasat.
Prosciutto u nás zdomácnělo pod názvem pršut, nebo také parmská šunka. Krájí se na mnohem tenčí plátky než naše klasická šunka a rozhodně se neodkrajuje její tučný okraj. Nejlepší je kupovat ji tam, kde vám ji přímo před očima nakrájí. V restauracích vám ji často nabídnou jako předkrm. I doma si ji můžete vychutnat jednoduše třeba se slanými tyčinkami nebo svěžími kousky bílého melounu. Hodí se však i do těstovin, na pizzu, do nádivky, nadrobno nasekané do sýrových omáček k těstovinám či k rýži apod. Výborný je například jarní salátek s rukolou a opečenými plátky pršutu, nebo špagety s pršutem a sýrem. Pokud připravujete studenou mísu s pršutem, nezapomeňte ji dozdobit sýrem a třeba i trochou exotického ovoce, jako jsou fíky nebo hrozny. Hodí se k přípravě nejrůznějších malých chuťovek a jednohubek, chybět by k nim pak neměla ani sklenka dobrého vína. Pro svou vynikající a jedinečnou chuť se různé druhy sušené šunky těší dlouhodobé oblibě i ve světě vysoké gastronomie. Jsou vhodné pro náročnější slavnostní akce, studené bufety, večerní recepce i bohaté snídaně, zdobit se jimi dají dokonce i dezerty.
Pizza prosciutto s olivami a hřiby
(doba přípravy 60 min)
(doba přípravy 30 min)
(doba přípravy 10 min)
Autor:Veronika
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena