Setkat se s ní můžeme pod názvem vitamín B9. Kyselina listová má vliv na zdraví miminka. Hlídejme si dostatečný příjem, i pokud si chceme užít stáří v co nejlepší tělesné a duševní kondici.
Veškerá zeleně zbarvená zelenina je kyseliny listové opravdu plná. Máme-li rádi brokolici, špenát, kapustu či salát, nemusíme se o její množství v těle obávat. Přidáme-li k tomu sem tam nějaké ty fazole, rýži, chřest, ořechy či jahody máme téměř vyhráno a nedostatku vitamínu B9 se nemusíme bát. Denně stačí sníst asi 20 jahod nebo 10 kousků chřestu nebo například 2 kopečky rýže.
Není vše tak růžové. Bohužel je kyselina listová značně náchylná na tepelné zpracování a dlouhodobé skladování potravin její množství v nich taktéž sníží. Na konstantní množství se tedy nelze příliš spoléhat.
Doporučená denní dávka vitamínu B9 je u dospělého člověka asi 200 mikrogramů, u většiny lidí však příjem často dosahuje pouhou čtvrtinu. Během těhotenství by přijaté množství kyseliny listové mělo dosahovat alespoň 400 mikrogramů a více denně. Maximální dávka, kterou nám může lékař denně naordinovat, je 5 miligramů. Konzumaci kyseliny listové by měl doprovázet i přísun vitamínu B12, který je ve větším množství přítomen v mase, vejcích a mléčných výrobcích.
V některých státech, například v Kanadě, USA či v Maďarsku, se kyselina listová uměle přidává do potravin běžné denní spotřeby, jako je mouka a pečivo. Tomuto procesu se říká vitaminizace. Samozřejmě je možností i užívání potravinových doplňků.
Nejzajímavější je jistě fakt, že vitamín B9 snižuje riziko rakoviny tlustého střeva a poruch oběhové soustavy. Výzkumy mu přisuzují i určitou preventivní roli vůči Alzheimerově chorobě, stařecké senilitě a depresím. Kyselina listová se taktéž podílí na tvorbě červených krvinek. Působí proti vysokému krevnímu tlaku.
Nedostatek vitamínu B9 se může projevit průjmy, nechutenstvím, ztrátou hmotnosti, bolestmi hlavy a malátností. Závažný nedostatek může vyústit v chudokrevnost.
Předávkování kyselinou listovou je téměř vyloučené, ale při dlouhodobém nadměrném užívání by se mohly vyskytnout potíže s vylučovacím ústrojím. Doporučenou denní dávku by neměli překračovat epileptici.
Nejen před plánovaným početím, ale i v průběhu těhotenství je dostatečný přísun vitamínu B9 nadmíru důležitý. A vůbec neuškodí, když se jím bude dopovat i náš mužský protějšek. Zejména dokáže minimalizovat riziko vzniku vrozených vývojových vad centrální nervové soustavy. Taktéž se snižuje riziko předčasných porodů a narození dětí s nízkou porodní hmotností. Nejbouřlivější vývoj nerovové soustavy probíhá v prvních dvou měsících těhotenství a právě tehdy je kyselina listová nejvíce potřebná.
Bohužel, mnohé maminky v takto brzké době o svém těhotenství ještě nemusí vědět, právě proto by konzumace čerstvé listové zeleniny měla být pro každého stálou samozřejmostí.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena