Hod boží velikonoční a Velikonoční pondělí

Hod boží velikonoční

Co nám říká liturgie

Brzy ráno tohoto dne přicházejí ženy k hrobu Krista a nacházejí jej prázdný. V tento den dovršil Ježíš svým zmrtvýchvstáním Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Oslavy vzkříšení Ježíše daly základ pravidelným každonedělním bohoslužbám. Ta velikonoční, zvaná Velká nebo Hrubá, předpokládá účast všech věřících.

Lidové tradice

V tento den lidé nosili do kostela velikonoční krmi, aby ji nechali posvětit. Doma pak každý ujedl kousek svěceného pokrmu. Bývalo zvykem podarovat též domácí zvířata.

V neděli se konaly i obřadní jízdy na koních. S koňmi se objížděla pole a žehnalo se jim pro dobrou úrodu.

Na Hod boží velikonoční se nemá například zametat, vynášet hnůj z chlívů, mýt nádobí, čistit boty.

Tento den si také lidé brávají nový slavnostní oděv.

Ženy i dívky finišují s přípravou vajíček. Jedna náročnější technika střídá druhou. V pondělí se pak chlapci mohou těšit z vajec vyškrabovaných, lepených slámou, zdobených drátky či batikovaných voskem.

Stůl prostřený na Boží hod

Vejce a zase vejce. Přidávají se do všeho. Do mazanců, beránků a nádivek. Mazance se původně vůbec nepekly na sladko, ale z takových surovin jako jsou sýr či slanina. K obědu si lidé připravovali jehněčí, případně kůzlečí nebo telecí maso s jarními bylinkami. Na stole bývala i nádivka zvaná hlavička, původně připravovaná z telecí hlavy, postupně z libovolných druhů masa.

Velikonoční pondělí

Z hlediska liturgie bylo Velikonoční nebo také Červené pondělí v podstatě bezvýznamné. Lidové obyčeje byly však vždy cítit na každém kroku.

Lidové tradice

Chlapci pletou pomlázky, mrskuty, tatary či šlehačky z vrbového proutí, zdobí je pentlemi a chodí koledovat od domu k domu. Šlehají děvčata, protože se věří, že ve vrbových proutcích se ukrývá omlazující síla. Po poledni nebo následující den někde chodívaly koledovat děvčata.

Dívky mají pro chlapce připravena malovaná vajíčka, nejčastěji červená, ale vítány jsou všechny barvy přírody. Někdy mají v záloze též studenou vodu, kterou chlapce polévají.

Místy na Moravě a nejvíce pak například na Slovensku je rozšířen zvyk, kdy chlapci vytahují dívky z postele, polijí je vodou a nebo je rovnou vhodí do nejbližšího rybníka. Navíc jim nařežou pomlázkou.

"Moderní" koledníci již nechodí od domu k domu, ale jezdívají auty. Také o vajíčka již moc nestojí, spíše o trochu nějakého ostřejšího nápoje.

Zejména dříve rodiny chodily na výlety a pikniky.

Přejeme všem veselé a pohodové Velikonoce.

Další články o Velikonocích v našem magazínu 

Foto: Profimedia