I kdybychom dlouho hledali, asi nenajdeme typičtější českou zeleninu s dlouholetou tradicí. V listině povolených odrůd napočítáme skoro sto různých druhů zelí.
Zelí zastupují nejen tradiční, ale především hybridní odrůdy, které se cení hlavně pro pevné hlávky bez sklonu k praskání. Podle délky vegetační doby rozlišujeme zelí rané, polorané, polopozdní, pozdní, podle využití pak kruhárenské a ke skladování.
Staré recepty se dědí z generace na generaci, jenže ouha - vy žádný nemáte? Tak zkuste kysané zelí z hlavatky, to je lidový název pro pozdní odrůdu červeného zelí s typickým špičatým tvarem, která se využívá zejména pro krouhání. Tradiční termín sklizně zelí je na Havla tj. 16. října. a jedna hlávka váží 2 - 3 kg.
Sklizené hlávky necháme odležet na hromadách nejméně 10 dní a pak zelí naskládáme do dřevěných sudů, menší množství do kameninových zeláků. Do jednoho sudu se dá našlapat až 200 kg krouhanky, (práce pro jednoho člověka asi na dvě hodiny), do zeláku cca 30 kg. Po vykvašení se zelí ze sudů plní do pětilitrových sklenic, v kameninových zelácích ho můžete skladovat několik měsíců.
Na 1 kg nakrouhaného zelí dejte 10 až 20 g soli, 20 g cibule nakrájené na kolečka, 10 g cukru, ½ lžičky kmínu a 1 větší nahrubo nastrouhané jablko. Promíchejte a pěchujte do zeláků, nebo našlapejte do sudů. Pěchování musí být dokonalé, aby se vytlačil všechen vzduch a šťáva vystoupila nad napěchované zelí. Pokud by vzduch v nádobách zůstal, hrozí, že zelí nebude kvasit, ale zahnívat. Nádoby dejte na 5 až 7 dnů do místnosti o teplotě 24 °C. Na dalších 14 dní postačí 18 °C.
Dobře vykvašené zelí je charakteristicky navinulé a průsvitné! Někdo ho má rád syrové, jiný dá přednost vaření nebo dušení. Na jaře se dříve také pil lák pro doplnění vitamínů a považoval se za lék proti horečkám. Kysané zelí je vynález Slovanů. Dříve se k jeho uchování používala pouze sůl. Při kvašení se přeměňují škroby a cukry zelné hlávky v kyselinu mléčnou, která zelí konzervuje. Kysané zelí ovšem lahodí nejen chuťovým buňkám. Také pročistí tělo, příznivě ovlivňuje činnost žaludku i střev a aktivuje látkovou výměnu.
Kysané zelí - vitamínová bomba pro detoxikaci i posílení imunity
Kysané zelí známe všichni jako tradiční pochoutku, bez níž se mnohé typické pokrmy české kuchyně prostě neobejdou. A je pro nás daleko přínosnější než například exotické ovoce.
Léčivé vlastnosti zelí byly využívány odnepaměti a moderní výzkum dal těmto tradovaným účinkům také vědecký základ. Zelí aktivuje metabolismus sacharidů, stimuluje nervy a mozek, zlepšuje náladu a koncentraci. Uvolňuje napětí, podporuje spánek a posiluje imunitní systém. Také povzbuzuje krvetvorbu, aktivuje okysličování buněk, stimuluje pigmentaci pokožky a vlasů, podněcuje růst buněk a zvyšuje libido.
Knedlo vepřo zelo. Plněné knedlíky se zelím. Tradiční česká jídla, které se bez kysaného zelí nedokážeme představit. Málo která hospodyňka však ví, jak zelí naložit. Stačí přeci zajít do supermarketu a kysané zelí si koupit. Pro ty, kteří přeci jen upřednostňují domácí výrobu kysaného zelí, je tu náš článek s podrobným návodem.
Bramborové placky s červeným zelím krok za krokem
Bramborové placky plněné červeným zelím jsou lahodným pokrmem, který spojuje křupavost a chuť brambor s pikantním a sladkým aroma červeného zelí. Tento recept je ideálním doplňkem pro vegetariány i všechny milovníky dobrého jídla.