V klasickém starověku už Řím prý znal kerblík v polévkách. Ke kořenění a do zelených polévek a omáček dáváme jen listy čerstvě natrhané. Listy ani nať nesušíme. Má příliš jemné anýzové aroma, které se sušením rychle vytrácí.
Jinak jeho použití je přes jeho malé rozšíření (asi jen u nás) velice široké. Kromě polévek a omáček má své místo v salátech (bramborovém, rajčatovém, hlávkovém, v syrových zeleninových salátech), z vaječných jídel v omeletách a míchaných vajíčkách, ale i k vejcím natvrdo, z rybích jídel ve vařených, pečených a grilovaných, hodí se do skopového a telecího masa, do všech drůbežích jídel, v zelenině vyniká ve špenátu, hrachu a rajčatech, dobře se hodí k rýži, do pikantních tvarohů.