V minulém díle o nejpoužívanějším českém koření a bylinách, který najdete
ZDE, jsme si přiblížili kořenící směs Adžiku, anýz, bazalku, bobkový list a estragon. Dnes budeme pokračovat. Taktéž abecedně.
Hřebíček
Hřebíček je koření plné vůně. Jedná se o sušená nerozvitá květní poupata tropického stromu hřebíčkovce. Kvalitní hřebíček má být tmavohnědý, se světlejším poupátkem, nesmí mít černou barvu. Černá barva je znakem stáří a napovídá také o nedostatku aromatických látek. Květ nesmí být polámaný, musí mít kalich i korunku. Pokud si nejsme jisti, můžeme provést zkoušku na vodě - kvalitní hřebíček klesá ke dnu nebo plave hlavičkou nahoře, ale nekvalitní zaujímá polohu vodorovnou.
Hřebíček v kuchyních používáme jako koření, které pomáhá při trávení a působí na zvýšení chuti k jídlu. Bylináři mu přisuzovali "podporu žádosti tělesné". Používá se v cukrářství, ale i při speciálních úpravách masa, v uzenářství, v likérnictví, při nakládání zeleniny a hub, do omáček a kečupů. Je také součástí Kari koření.
Kari indické
Kari je směs koření pocházející z Asie. Většinou obsahuje koriandr, fenykl, mletou kurkumu, drcený kmín, mletý zázvor, mletý muškátový oříšek, mleté chilli, mletou pálivou paprikou, mletý hřebíček, majoránku, mletý černý pepř, kardamom, majoránku a směs sušené kořenové zeleniny. Více se o kari dozvíte v našem článku
Kari - indické koření.
Kajenský - kayenský pepř
Kayenský pepř je název pro sušené a mleté pálivé chilli papričky. Název pepř vznikl ze špatného překladu slova pepper, které znamená jak pepř, tak i papriku. Chilli papričky se nemají jíst syrové, ale používat vařené v jídlech, kterým dodají ostrou chuť. Jejich pálivost způsobuje alkaloid capsaicinum. Čím jsou papričky menší a červenější, tím jsou také pálivější. Pokud chceme pálivost snížit, musíme odstranit semínka, vnitřní žebra a blanšírovat je v horké vodě.
Používáme je ve formě mletého prášku zejména k ochucení mletých mas, omáček, marinád. Celé papričky používáme třeba při nakládání zeleninových salátů.
Kmín
Kmín je jedním z nejstarších známých koření v Evropě - užívá se již více než 5000 let. Je to dvouletá rostlina, která roste v celé střední a severní Evropě a v Přední Asii. Jako koření se používají její semena. Kmín má trpkou, kořeněnou a aromatickou chuť. Použití kmínu je při přípravě chleba, pečiva, ale také pro přípravu polévek, brambor, vepřového masa, kysaného zelí, hub, ke konzervaci a při výrobě likérů. Možné jsou kombinace kmínu s cibulí, česnekem, majoránkou a paprikou.
Kmín nám pomáhá také při trávení všech těžkých pokrmů jako je vepřová pečeně nebo zelí.
K nám se kmín dováží z Rakouska, Holandska, Polska. Kmín můžeme koupit celý, drcený nebo mletý.
Koriandr
Koriandr se pěstuje jako koření i jako léčivá bylina. Je známý již více než 3000 let. Pochází ze Středomoří a Indie. Koriandr bylo jedním z prvních koření, které Evropané přivezli do Ameriky. Má velký obsah silic, které povzbuzují činnost žaludku, střev a zvyšují žaludeční sekreci. Koriandr také působí proti nadýmání, omezuje růst bakterií a pomáhá při pocitu plnosti žaludku, proti žaludečním křečím a nechutenství. Užívá se při léčbě kloubního revmatismu a onemocnění dýchacích cest (ulehčuje odkašlávání).
Z koriandru používáme zelenou nať s listy nebo sušená semínka. Lístky jsou podobné petrželce. Bylinka voní po borovici, šalvěji a citronu. Využívá se v exotické kuchyni - zejména v mexické a asijské. Nať koriandru se přidává do polévek, salátů a tučných mas. Semena ochucují perník, vánoční pečivo, dušená a mletá masa, nakládané houby a okurky. Také se používá do klobás a k marinování ryb.
Tím jsme uzavřeli druhý díl našeho seriálu. Příště si povíme o libečku, mátě, majoránce a dalších kořeních.
Foto:
Profimedia.cz