Jakmile nastane zimní mrazivé počasí, objeví se na tržnicích a u vchodů velkých obchodních domů kádě plné kaprů, tenkými krápníky ověšené pulty s váhami a za nimi muži v gumových zástěrách, s noži a paličkami v rukou a zimou prokvetlými tvářemi. Zaloví v ledové vodě a na namrzlém pultě se objeví kapr. Pro některé z nás tím začne předvánoční kolotoč! Měli bychom si však uvědomit, že Vánoce nemusí být za každou cenu bohaté a štědré, ale měly by být především veselé!
Svátek sv. Barbory - 4. prosinec
Tento den se počítal již k přípravám vánočních dnů. Dívky řezaly v ten den třešňovou větvičku, dávaly ji do vody v teplé místnosti a očekávaly, zda do Vánoc rozkvete. Třešňový kvítek si pak dávaly do šněrovačky, aby si jich všiml mládenec, na kterého si myslely. Rozkvetlá třešňová větvička o Vánocích je symbolem a předzvěstí jara.
Svátek sv. Mikuláše - 6. prosinec
Někteří sběratelé lidových zvyků popisují středověký obyčej, kdy "žáci chodívali na sv. Mikuláše s biskupem", tedy na koledu. Byli vystrojení drahocenným šatem, plným klenotů a různých ozdob. Někde jezdíval průvod na koních.
Původ zvyku nadělování na Mikuláše se vykládá tak, že podle legendy prý biskup Mikuláš jednomu chudému občanu tajně vhodil v noci pytlík s penězi do okna, aby otec mohl podle tehdejšího obyčeje provdat své tři dcery. Tak se stal Mikuláš patronem dítek, které se těší, že od něho dostanou dárky. Dostávají je dodnes, třeba jen za okno. Většinou však chodí Mikuláš po rodinách osobně a dokonce i s andělem a s čertem. Chvíle, které předchází samotnému odhalení příchozích, patří k těm, na které vzpomínáme po celý život.
Štědrý večer - 24. prosinec
V kronikách a starých kalendářích jsou uváděny staré zvyky, které provázely Štědrý večer. Proplétají se tu obyčeje a pověry, které mají cosi společného - tajemný ráz. Mají buď ovlivnit výsledek příštího hospodářského roku nebo předpovídají osud.
Vánoční obyčeje a pověry
Jistě některé z nich znáte:
- než usedl hospodář ke štědrovečernímu stolu, ovázal stromy slámou a "pozval je na večeři"; pamatoval také na svou drůbež a skot
- připravují se některá zvláštní jídla a pečivo: vánočka, zvaná "štědrovka", "štědrovnice", "pletenice"
- když měly hospodyně zaděláno na vánočku, chodily ven do zahrad objímat rukama mokrýma od těsta stromy a tím přivolávat dobrou budoucí úrodu
- po večeři se chodila děvčata dívat do pece, aby tam spatřila svůj nejbližší osud; když slyšela v peci hudbu, měla se strojit ke svatbě
- lidé se dívali do vod a studní - aby nahlédli, co se děje v ráji, kde se osud připravuje
- do vzduchu se házela hrst mouky pro paní Meluzínu - aby se utišila
- v zahradě se třáslo se stromy - aby se probudily ze zimního spánku
- věřilo se, že o půlnoci oživne příroda a zvěř mluví lidským hlasem; kdo by ji však zaslechl, neušel by krutému osudu
Pranostiky
Pranostiky však vycházely z konkrétních zkušeností mnoha generací, předávaných z rodičů na děti. Tyto se vážou k vánočním dnům:
- na Adama a Evu čekejte oblevu
- je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný
- mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny
- když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší
- jak Vánoce obalí stromy sněhem, tak posype je jaro květem
- zelené Vánoce - bílé velikonoce
- jasné Vánoce - hojnost vína i ovoce
Předvánoční čas je tedy pro někoho z nás ve znamení spousty činností, kterých se i mnohdy děsíme. Bez toho by nebylo cukroví, nebyly by dárky, nebyl by kapr na štědrovečerním stole, nestál by v pokoji rozzářený vánoční stromeček, nevonělo by vánoční cukroví a - to nejdůležitější - nebyly by veselé Vánoce. Ale Vánoce jsou přeci svátky klidu, pohody a štěstí! Takže nic nepřehánějte a držte se.
Začali jste už s přípravou na Vánoce?
Foto:
Profimedia.cz