Plátek veky, pomazánka nebo salát, kolečko salámu, kousek rajčete, papriky či okurky, kolečko vajíčka a sýr. Kdo by si jen pomyslel, že se z toho stane český fenomén?
Prvním průkopníkem a "vynálezcem" předchůdce našich dnešních chlebíčků je podle údajně zaručených informací polský astronom Mikuláš Koperník. Ten zakázal chléb trhat, ale požadoval jej krájet nožem a mazat máslem; hlavně z hygienických důvodů.
Autorství pokrmu "dvou kousků pečiva, mezi které se něco vloží" patří ale bezesporu britskému lordu Sandwiche. Datuje se roku 1733.
Chlebíčky, jak je známe dnes - open sandwich (otevřený chlebíček) do nejlepší společnosti uvedl císař Napoleon. Pro nedostatek času na pořádné hlavní jídlo, požadoval více různých druhů sendvičů, které ovšem od sebe chtěl rozeznat; proto je dostával takzvaně otevřené.
Chlebíčky se do Čech a na Moravu i Slezsko dostaly přes Německo ve druhé polovině 19. století. V Německu ovšem přišly o veškerou francouzskou pestrost. První obložené chlebíčky (brötchen) tak představoval vlastně jen plátek černého chleba s plátkem slanečka a cibulí. Ale i tak se chlebíček velice rychle proslavil a získal si oblibu.
Chlebíčky si získaly přední místo ve vybrané společnosti. Mezi Pražany byl oblíben chlebíček s uzeným úhořem, maďarskou specialitou byl chlebíček s husími játry. Chlebíčky se mimo klasické šunky a debrecínky obkládaly humry, paštikou s lanýži, kaviárem, salátem z říčních raků či králičí paštikou.
Na počátku minulého století 10 pražských lahůdkářství (Stiedl, Čadil, Zoufalý, Laibl, Lippert…) soutěžilo o titul Výrobce nejlepších chlebíčků. Postupem času je začala vytlačovat se svým lahůdkářstvím firma Paukert (založena 1916), ve které se ve 30. letech minulého století scházela česká umělecká elita (Hugo Haas, Jaroslav Seifert, Ema Destinová či Werich s Voskovcem a také Vlasta Burian, který pořádal slavné chlebíčkové hostiny). Po roce 1989 se podařilo lahůdkářství Paukert obnovit, a proto jej můžete navštívit i dnes.
České chlebíčky byly před 2. světovou válkou na vrcholu kvality. Po válce ovšem kvalitní potraviny na krajíčku bílé veky (typicky český základ) nahradily podřadné měkké salámy, kousky taveného sýra nebo šunkové pěny a jiných dobrot.Dnes už kvalita chlebíčků opět dosahuje své zašlé slávy, a tak se opět můžeme setkat se šunkovým chlebíčkem, vaječným chlebíčkem, ale i chlebíčkem s humrovým salátem či kaviárem nebo paštikou s lanýži. Své místo si našly i zdravé chlebíčky se spoustou čerstvé zeleniny a tvarohem.
V Itálii se můžeme setkat s teplými bruschetty s olivovým olejem, rajčaty a bazalkou nebo topinkou croistino s pomazánkou z drůbežích jater. V Řecku mají chlebíčkové jednohubky mezes, ve Španělsku tapas. V polštině se chlebíček nazývá kanapka a nejraději je zapékají se sýrem a houbami. Ve Skandinávii na chlebíčky pokládají rybu s koprem. Ve Francii se chlebíčkům říká canapé (malé kanape), protože lahůdky jsou servírovány na bagetě jako polštářky na pohovce.
Jelikož nám Silvestr klepe na dveře, nabízím recept na humrový chlebíček, který s oblibou pojídali Voskovec s Werichem právě v lahůdkářství Paukert.
1 žloutek, 1 lžíce plnotučné hořčice, 1 lžička octa, 200ml slunečnicového oleje, 1 lžička citronové šťávy, špetka soli.
400g pravého čerstvého humra, 1 mladá cuketa, 1 lžička citronové šťávy, sůl i pepř podle chuti, 1 lžíce kopru, 1 ks veka (bageta).
Humra vložíme do vroucí vody a povaříme asi 25 minut. Potom z humra vyjmeme maso a nakrájíme ho na kostičky (klepeta použijeme na ozdobu). Oloupeme cuketu, nakrájíme ji na kolečka, osušíme papírovou utěrkou, krátce orestujeme a pak nakrájíme na kostičky. Kostičky humra i cukety vmícháme spolu s nadrobno nasekaným koprem, solí, pepřem a citronovou šťávou do majonézy. Humrový salát servírujeme (v silnější vrstvě namažeme) na šikmo krájené plátky veky a dozdobíme masem z klepítek.
Přeji všem pohodové Vánoce a šťastný i poklidný celý nový rok.
Foto: Profimedia
Autor:Renata Hřebíčková
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena