Výroba sýrů a její historie je velmi dlouhá. Již v době usazování lidí a v počátcích chovu dobytka vznikl první sýr.
Mléko se skladovalo v dřevěných nebo v hliněných nádobách, ve kterých zůstávaly zbytky mléka i po jejich umytí. A protože byly nádoby uloženy vedle ohně, mléko rychle zkyslo, a tak vznikl sýr z kyselého mléka. Ze sladkého mléka vznikl sýr za přispění pastýřů, kteří si uchovávali mléko ve vysušených zvířecích žaludcích. Ty obsahovaly zbytky trávicích enzymů. Teplo a pohyb při nošení způsobily sražení mléka, oddělení syrovátky a bílé, pevné hrudky - sýra. Který sýr je však v daných zemích nejvíce zastoupen, a tím ji vlastně nejvíce labužníkům připomíná?
Nejvíce naši zemi prezentují známé olomoucké tvarůžky. Ať už ve tvaru věnečků nebo tyčinek, vždy se nám vybaví jejich charakteristická vůně. Při představě jejich ochutnávání s krajícem čerstvého tmavého chleba a dobrého piva, nebo červeného vína na zapití, se sbíhají sliny všem labužníkům. Mezi další známé sýry patří jistě romadur, v Čechách si však pochutnáme i na hermelínu s bílou plísní na povrchu nebo na sýru s vnitřní plísní - nivě.
Nejstarší zprávy uvádějí olomoucké tvarůžky jako běžné jídlo již v roce 1452. Pravé olomoucké tvarůžky jsou odtučněný měkký zrající sýr pod mazem z netučného kyselého tvarohu. Mají zcela ojedinělou pikantní chuť a typickou vůni. Jejich povrch je zlatožlutý, mají soudržnou poloměkkou až měkkou konzistenci s patrným světlejším jádrem. Jejich tvar má podobu kroužků, tyčinek, kotoučků nebo nepravidelných kousků.
Pravé olomoucké tvarůžky se vyrábějí z nesýřeného kyselého tvarohu, který se vyznačuje drolivou strukturou, velkým a tuhým zrnem a vysokou kyselostí. Upravený tvaroh se krátkodobě ukládá do zásobníků. Ve zhutnělém stavu a bez přístupu vzduchu dochází k samovolné homogenizaci požadovaných vlastností. Mísením tvarohové hmoty, která následuje, se zrajícími komponentami a mletím se připraví jemná tvarohová směs pro formování. Směs se upraví do požadovaného tvaru a takto vzniklé polotovary se ukládají na podložky, které se přemístí do místností určených ke zrání. Po prvním stupni zrání se tvarůžky omyjí a vytvoří se tak podmínky pro druhý stupeň zrání, kdy se na povrchu tvarůžků rozmnoží mikroflóra, jejíž činností se tvoří zlatožlutý maz a tvarůžky získávají svou zcela ojedinělou a typickou barvu, chuť a vůni. Nakonec se tvarůžky balí.
Slovensko je nejvíce spojeno s ovčím sýrem. Brynza - měkký solený ovčí sýr je považována za část chráněného slovenského kulturního a gastronomického dědictví. Patří do skupiny přírodních sýrů a výroba brynzy na území Slovenska má dlouholetou tradici. Používá se pro přípravu nejznámějšího slovenského jídla - brynzových halušek nebo na pomazánky. Kromě brynzy je pro Slovensko typický sýr koliba - pařený poloměkký sýr, korbáčiky (slané "sýrové provázky" pletené do copánků), gazdovská parenica (uzený nebo neuzený pařený poloměkký sýr) nebo oštiepok (pařený uzený sýr).
Brynza se vyrábí ze sýru z ovčího mléka (ovčí brynza) nebo ze směsi sýrů z ovčího a kravského mléka (brynza). Barvu má bílou až nažloutlou s nazelenalým nebo šedým odstínem. Vyznačuje se typickou chutí a vůní, je příjemná a lahodná.
Foto: Profimedia
Autor:Stáňa
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena