Všichni jsme byli roztomilými dítky, která v kuchyni musela pomáhat. Vždycky to ale byly takové ty klasické pomocné práce jako škrábání brambor, loupání cibule a česneku, mytí špinavého nádobí nebo utírání čistého nádobí. V tom jsme všichni opravdu dobří. Tím ale veškerá znalost všeho vaření končí. Co dělat dál?
Seznamme se s kuchyní
Ať už stojíme v kuchyni poprvé nebo po padesáté, je dobré se s ní seznámit. Omrknout ji. Hlavně pokud o vaření nic nevíme a navíc stojíme v cizí kuchyni. Vždycky je snazší najít hrnec na vaření než nůž, kterým pokrájíme maso nebo zeleninu. Velké věci jsou víc na očích než malé. Když už tedy stojíme v kuchyni, doslova "prošmejdíme" každičký šuplík a skříňku, kterou objevíme. Jestli máme při sobě kousek tužky a papíru, je to ideální. Stačí si vše poznamenat.
Co potřebujeme vědět? Hlavní je pamatovat si, co kde najdu. Příbory, talíře, sklenice, misky, mísy, hrnce, elektrické spotřebiče, ale také koření, co je v lednici, co ve spíži, kde najdu brambory a další potraviny, které k vaření potřeba. Spousta věcí, které se schovávají v nejneobvyklejších zákoutích jediné místnosti. Když nevíme, kde co najít, riskujeme, že v záchvatu zmatku něco rozbijeme, zapálíme utěrku nebo jídlo připálíme. Takovou ostudu přeci nikdo nechce.
Seznamme se s nádobím
Tak. Už víme, co kde najdeme. Je na řadě seznámit se s nádobím. Pokud nemáme znalosti o jednotlivých kouscích nádobí, je to odteď jen o subjektivním dojmu. Jaké prkýnko? Když mi vyhovuje malé, vezmu malé. Jestli mám ale strach o nábytek nebo budu hodně krájet, vyberu si větší prkýnko.
Nejdůležitější je nůž. Budeme jím čistit a hlavně krájet. V každé správné kuchyni je alespoň 10 nejrůznějších nožů. Nůž vybíráme vždycky ten ostřejší a takový, aby nám "seděl" v ruce - ne příliš lehký, ne příliš těžký. Prostě z něj musíme mít dobrý pocit. Vždycky ho ale můžeme vyměnit za jiný. Když vezmeme nůž jen podle oka, můžeme si snadno ublížit.
Nádobí volíme podle druhu a množství pokrmu. Polévku pro celou rodinu přeci nebudeme vařit v malé pánvi.
Pokud máme v kuchyni dostatek místa, můžeme si potřebné nádobí jako obracečky, vařečky, lžíce, metličky a další nádobí nachystat na stůl.
Výběr receptu
Další důležitá věc. Dobře zvolený recept je zárukou skvělého výsledku! Krátký recept mnohdy neznamená, že je pokrm rychlý a bude bez práce, stejně jako dlouhý recept neznamená, že je jídlo složité a časově náročné.
Dlouhý recept může být opravdu náročný a složitý, ale může to být také jednoduchý recept, který je dobře napsaný. Najdeme v něm, jak kterou zeleninu či maso správně očistit, nakrájet, jakým způsobem je vařit a také jak dlouho. Vařit podle takového receptu je opravdu radost, protože všechno je jasně popsáno a my pak nemusíme složitě přemýšlet.
Krátké recepty jsou obvykle "suché", těžko srozumitelné a musí se u nich vařit intuitivně. Většinou jsou to recepty typu: Vezmeme cibuli, nakrájíme ji, přidáme ji do oleje, vložíme maso, zeleninu, koření a zalijeme vývarem. Vše dusíme. Podáváme s chlebem. Tohle je opravdu tragické. Podle takového receptu prostě začátečník nemá šanci připravit jídlo, aniž by se u vaření nezpotil a nezapojil do něj celou rodinu. Krátké recepty jsou jen na jednoduché pomazánky a nápoje. Osobně se krátkým receptům raději vyhýbám.
Vždycky je třeba si zkontrolovat, jestli jsou všechny suroviny uvedené jak v přísadách (složení), tak v samotném postupu přípravy. Stává se, že je některá surovina uvedena v ingrediencích, ale už ji nenajdeme v postupu. Nebo je to přesně naopak. Pokud nemáme s vařením zkušenosti a není po ruce někdo zkušený, je lepší vybrat jiný recept.
Občas se stane, že najdeme báječný recept. Bohužel ale neznáme některou ze surovin. V tuto chvíli je nejlepší recept hezky založit nebo poznamenat a hledat něco jiného. Nejprve bychom si měli zjistit informace o záhadné surovině. Taky je dobré vědět, jak se připravuje. Pak se můžeme s chutí vrhnout do vaření.
Nyní se můžeme opatrně vrhnout do vaření. V dalším článku si povíme, jak co nejlépe vařit podle receptu i bez něj.
A jaké byly vaše začátky v kuchyni?
Foto:
Profimedia.cz