Vánoční zvyky jsou prastaré, ale přesto mnohé z nich přežívají dodnes. Vánoční svátky mají svůj původ v oslavování zimního slunovratu.
Církev tuto tradici přijala za svou až v polovině 4. století a pro křesťany se tak Vánoce staly oslavou zrození Ježíše Krista.
Jesličky, jinak také výtvarné nebo i živé zobrazení křesťanské legendy o narození Krista. První živé jesličky uspořádal v jeskyni o půlnoci 24. prosince 1223 italský šlechtic Giovanni di Velita pro Františka z Assisi. V Itálii tento zvyk na přelomu 17. a 18. století zlidověl. U nás byl první betlém postaven pravděpodobně v roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta v Praze. V českých zemích se zvyk stavění betlémů rozšířil koncem 18. století. Ovšem v 19. století jsou betlémy postupně vytlačeny tradicí zdobení vánočního stromečku.
Vánoční stromeček má předchůdce v palmové ratolesti s 12 listy, kterou nosili domů Egypťané na oslavu slunovratu. Stejně slavili slunovrat i staří Římané, tzv. Pětidenní římské saturnálie. Zdobení jehličnatých stromků začalo v rámci slavností zimního slunovratu na francouzsko-německém pomezí. První vánoční stromky s ozdobami se objevily v alsaském Štrasburku na počátku sedmnáctého století. K rozšíření zdobení vánočního stromečku do německých zemí v polovině 17. století napomohl i Johann Wolfgang Goethe, který po návštěvě Štrasburku o vánočním stromu napsal v románu Utrpení mladého Werthera. Kolem roku 1820 přenesli tradici zdobení vánočních stromků němečtí přistěhovalci do americké Pensylvánie a po svatbě prince Alberta a královny Viktorie se zvyk objevil i v Anglii. První český ozdobený vánoční stromeček se rozsvítil roku 1812 ve vile řediltele Stavovského divadla. Od 40. let bylo zdobení vánočních stromků ve městě zcela běžné. Na venkově tato tradice zahájila historii až v 60. letech 19. století.
Původně byl kapr rybou okrasnou. Na Moravu se dostal z Asie až v 9.století, kdy ho přivezl františkánský mnich jako dar svému převorovi. Mniši jej pak začali dále množit. Kapr na vánočním stole je znám až od počátku 19. století. Nejstarší dochovaný recept z roku 1810 popisuje přípravu kapra na černo. Jeho příprava ovšem trvala tři dny, po které se kapr pekl ve sladké omáčce z rozinek, perníku, ořechů a sladkého piva. Teprve M. D. Rettigová poprvé připravila smaženého kapra. Smažený kapr s bramborovým salátem se v kuchařce objevil až roku 1924 a tradičním štědrovečerním jídlem se stal až v padesátých letech 20. století.
Vzájemné obdarovávání počalo až v první polovině 19. století. Nejprve se drobné dárky dávaly jen služebnictvu, čeledi, tulákům či žebrákům. Později se tento zvyk rozšířil pod vánoční stromečky, protože lidé věřili, že pokud někoho obdarují, přinese jim štěstí po celý příští rok.
V dřívějších letech byl zvyk štědrovečerního stolu s "devaterem jídel", dnes už se dodržuje jen tradice vánočního cukroví "dvanáctero druhů", podle měsíců v roce. Chalupy se před štědrovečerní večeří vymetaly novou březovou metlou, aby z nich zmizely myši. Svobodné dívky házely přes hlavu střevícem. Pokud jeho špička směřovala ke dveřím, věřilo se, že se dívka vdá a odejde do roka z domu. Po večeři se krájela jablka, přičemž křížek z jadérek znamenal smrt. Smrt rovněž hrozila i tomu, kdo nepočkal až ostatní dojedí a první od večeře vstal, proto hospodyně nejdříve nanosily všechno jídlo na stůl a teprve potom k němu usedly. Po večeři se rovněž lilo roztavené olovo do vody a ze vzniklých tvarů se určoval osud. Dnes se na lití používá rozehřátý vosk. Zbytky od večeře nosil hospodář kvůli hojné úrodě k ovocným stromům a taky podělil všechen dobytek.
Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, aby dobytek nezačal kulhat.
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu.
Také doma dodržujete některé tradice a zvyky? Neváhejte se o ně s námi podělit a napište.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena