Tatarská omáčka

Tatarská omáčka

"Hranolky s tatarkou." Dostává se často odpovědi prodavači restaurace rychlého občerstvení na otázku, co si budeme přát. Mnozí však o ochucovadlu jménem tatarská omáčka vědí jen to, že nepatří mezi zdravé potraviny. Chcete se dozvědět více?

24095×

Historie

Tatarská omáčka se skutečně jmenuje podle Tatarů, kteří se usídlili v Mongolsku. Nejedná se ovšem o tradiční mongolský recept. Omáčky připravené z vajec, oleje, octa a koření, které se používaly k dochucení masa a ryb, se začaly využívat ve středověku. Mnohé si nesly z kuchařského umění starých Římanů. Oblibě se těšily i v alžbětínské Anglii. Zmínku o přípravě omáčky k pečené slepici nacházíme už v kuchařce Roberta Maye z roku 1685. Tehdy se připravovala ze žloutků, bílého vína, másla, vývaru, pomerančového džusu, pepře, soli a trochy hořčice. "Moderní éra" tatarské omáčky je datována do poloviny 18. století a pojí se s výrobou majonézy. Za jejího "vynálezce" je, dle jedné z historek, považován kuchař vévody z Richelieu. Do majonézy stačilo přimíchat něco málo aromatických bylinek, zeleniny a omáčka byla na světě. Těmto omáčkám se však ještě nedávalo přízvisko: tatarská, ale bezpochyby se od tatarské omáčky, jak ji známe dnes, příliš nelišily. Jak tedy vznikl onen název? Původ názvu musíme hledat znovu ve Francii, kde se v 19. století nesmírné oblibě těšily tatarské bifteky. Ty se mnohdy polévaly majonézou doplněnou o pikantní koření. Dnes se do majonézy přidává i cibule a kyselá okurka.

Kuchyňské využití

Jak již bylo naznačeno na začátku, bez dostatečného množství tatarské omáčky se neobejde žádná fast food restaurace. Ani při letním grilování by to bez tatarky nebylo ono. Ročně se jen u nás nakoupí přes 14 tisíc tun majonéz a tatarek. V poslední době se stále více používají k rybám.

Možná rizika

Klasické majonézy a tatarky a jejich přibližně 80% tuku mluví za vše. Konzumovat bychom je měli opravdu jen občas, pokud si tedy nechceme zahrávat s hladinou cholesterolu a ručičkou na osobní váze. Naštěstí již existují i odlehčené varianty s přídavkem jogurtu, které i tak obsahují 25 - 50% tuku. Tatarskou omáčku lze nahradit třeba jogurtovým dresinkem, který je zdravější a při troše šikovnosti si jej můžeme vyrobit doma. Stačí k tomu jogurt nebo smetana, kopr, bazalka, sůl nebo česnek. Další nebezpečí na nás může číhat, pokud tatarka nebyla skladována v adekvátních teplotních podmínkách, tedy okolo 5 až 10 stupňů. Při vyšších teplotách a obzvláště v kyselém prostředí se daří mikroorganismům. Vysoké teploty také způsobují nežádoucí chuťové změny. Ač se to nezdá, kupované majonézy a tatarky jsou daleko méně nebezpečné, než ty doma připravované. Zakoupené výrobky totiž procházejí testy na zdravotní nezávadnost, kdežto při použití syrových domácích vajíček si jejich nezávadností nemůžeme být jisti a až střevní potíže nám naznačí, že něco nebylo v pořádku. Možná vás napadá otázka, do kdy je nutno otevřené balení spotřebovat. V zásadě platí, že pokud budete načaté balení uchovávat v chladu a majonézu či tatarku nabírat vždy čistou lžící, ještě po jednom až dvou týdnech by měly být v pořádku. Kyselé, chladné prostředí navíc působí jako kvalitní konzervant. Dejte ovšem pozor na olizování hrdla lahve či nabírání majonézy prstem, tak se totiž omáčka nejsnadněji kontaminuje. Máte rádi tatarku? Kupujete hotovou nebo ji vyrábíte doma z majonézy?
user-icon

autor Sarkak

Podobné články
Recepty ke článku
Žena.cz
Vareni.cz - objevte něco dobrého

Kontakt

  • Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebovám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.

    Kontaktovat

Centrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2021. Všechna práva vyhrazena