ZDROJ: Archiv

Strašidla v jídle

11088×

Strašidla v jídle? Nezdá se vám název? Proč? Vždyť každý z nás máme nějakého toho "jídelního strašáka", které ho se bojíme. Ať už se to týká potravinových alergií, "éček", potravin, které nám zakázal lékař nebo potravin, o který koluje, že jsou rakovinotvorné. A co třeba strašáci, že budeme moc tlustí?

Praktické radyOstatníRady

Jídlo je běžnou součástí našeho života. Nejíš? Nežiješ! Avšak i přes svou běžnost je jídlo nepostradatelné - nutnost! Jídlo je něco specifického. Svátek. K jídlu je třeba pohoda. Spousta mladých lidí si myslí, že jsou tlustí. A ať si to přiznávají nebo ne, trpí jich část některou z poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie). S těmito nemocemi, které jsou psychického původu, se setkáváme hlavně u děvčat. Většinou je to problém mladých a moc hezkých děvčat. Proč, po 25 letech praxe v tomhle oboru, nevím. A neví to ani moji,i starší kolegové. Většinou bývají na vině deprese a následná spouštěcí věta: "Ty máš velký zadek." nebo "Ty jsi ale tlustá." Přičemž to jsou věty vyřčené z legrace a vůbec nejsou myšleny vážně. Osoba v depresi však toto už nevnímá a nechce vnímat. Jednou ráno jsem v bufetu při snídani zahlédl krásnou dívku. Dala si 50 gramů vlašského salátu a rohlík. Dívka zaplatila a šla si sednout. Na salát zírala. Bála se. V očích měla ten hrozný pocit anorektiček - směs provinění a odsuzování sebe sama.

Psychika

Co se týče nemocí poruch příjmu potravy, jde v drtivé většině o osamělé lidi, introverty a žijících ve velkých městech. Těmto lidem chybí pohlazení, láska, pozornost. Proto se upínají na své tělo. Chtějí být dokonalí. Tím vším se spouští mechanismus a popírání vlastní identity. Většinou to nepozorujeme, protože se to týká pouze jejich podvědomí. Nemocní si pak vypěstují k jídlu odpor, protože jim "ničí" jejich tělo. Bát se jídla z jakéhokoliv důvodu vede k nepříjemným psychiatrickým diagnozám. Stravování je otázkou pohody. Psychická pohoda a jídlo patří k sobě. Křičením malé dítě nedonutíme, aby snědlo oběd. Vypěstujete v něm to,čemu se říká negativní zpětná reakce. Nejhorším následkem je, že si dítě pod nepřiměřeným psychickým tlakem "vypěstuje" salivaci - zvýšenou produkci slin, která bezprostředně předchází zvracení i na lačný žaludek.

Léky

Léčba anorexie nebo bulimie není jen otázkou léků. Člověk nemocný těmito nemocemi potřebuje vědět, že o něj někdo stojí, má jej rád. Potřebuje, aby mu někdo dělal radost. Prostě opravdu musí mít důvod pro co žít. Pokud chybí vůle k životu, je jakákoliv léčba léky zbytečná.

Jací jsme?

Jestli se zamyslíme a najdeme v sobě nahoře popsané,je pro nás anorexie a bulimie časovaná, zatím nevybuchlá bomba. Poměrně drastická léčba lékaři se naštěstí dá obejít. U úporných případů je stejně neúspěšná. Své duše si dokážeme léčit sami, ale bez jídla to nejde. Jen my sami ovlivníme to, co budeme nebo nebude považovat za strašáka. Máte nějaké strašáky?

Autor:doktor no