Štědrý den na Slovensku

16850×

Vánoce jsou svátky míru, radosti a hojnosti jídla. Přestože tento den prožívá změny pod vlivem jiných kultur, většina rodin na Slovensku má na stole jídla, která k svátku patří.

Svátky a oslavyPraktické radyDruhy pokrmůChutěRadyPříležitostiNárodní kuchyně

Na Slovensku má tento den více názvů. Nejstarší je název Štědrý den. Na Slovensku se používá i název Kračún, další používaný název je Viľija. Hodně starý je i název Dohviezdny večer.

Slovenské vánoční zvyky

Na Štědrý den ráno ženy zadělávaly těsto na vánoční cukroví. Při přípravě pečiva vykonávaly ženy další magické úkony. Když žena pekla chleba a záleželo jí, aby chléb v peci dobře vykynul, poskočila, aby i chleby byly pěkně vysoké. Na Oravě zas dávali do pece tolik chlebů, kolik bylo lidí v domě a do každého chleba zapíchli stroužek česneku. V jiných městech zamíchávali do těsta ještě mák, šípky a další bylinky, které měly magickou sílu. Při pečení chleba používala hospodyně vždy nové nářadí. Nářadí mělo obnovit zdraví členů rodiny. Pečivo mělo velký význam. Nejstarším pečivem byly placky z nekynutého těsta. Ženy kropily celé obydlí svěcenou vodou. Ze slámy upletly věneček, který symbolizoval úrodu v jednom roku.

Štědrý den byl zároveň i postním dnem. Přes den lidi jedli málo, oběd se vůbec nepřipravoval. Rodiče slibovali dětem, pokud vydrží bez jídla, uvidí večer zlatého koníka, vůz nebo prasátko. Děvčata, která rovněž vydržela do večera bez jídla, měly dostat dobrého mládence. Mládenec zas dobrou ženu. Na Štědrý den lidé věřili, jak bude v tento den, tak bude i po celý rok. Podle počasí lidé posuzovali úspěšnost celého roku. Dopoledne ženy začaly připravovat jídlo na štědrovečerní večeři.

Slovenské vánoční ozdoby

Na Štědrý den se zdobil stromeček, kolem dveří se zapichovaly větvičky. Česnekem se pak natíraly celé dveře. Někteří používali na potírání křen, cibuli nebo šípky.
Mimořádná pozornost při zdobení byla věnovaná úpravě stolu. Zdobení stolu se v různých částech Slovenska lišilo. Někde pokládali na stůl slámu s různými zrnky obilí a přikrývali lenovým ubrusem. Jinde zas sypali ubrus mákem, aby měli tolik peněz, kolik je zrnek. Na žádném štědrovečerním stole nesměly chybět oplatky, sůl, česnek, med, jablka, obřadný chléb.

Rovněž jídelní štědrovečerní lístek byl v různých částech Slovenska odlišný. Nejčastěji se vařil hrách nebo čočka, kaše z prosa, zelňačka, smažený kapr, ale i maso nechybělo na stole.
S ohledem na význam a kouzlo Štědrého dne dostalo se i pozornosti zvířatům. Pes a kohout dostali po česneku, který jim měl dát větší sílu a odvahu. Dobytek dostal chléb, léčivé bylinky, med, jablka a další pochoutky. Velikou pozornost lidé věnovali kuřatům a slepicím. Dávali jim různé zrní, aby slepice byly vždy spolu. V mnohých oblastech připravovali z chlebového těsta speciální placky určené pro dobytek.

Na Štědrý den nesměla být první návštěvou v domě žena. Byla to předzvěst rodině uškodit. Proto od rána chodili mládenci koledovat a malé děti recitovaly. Tenhle zvyk koledovat na Štědrý den ráno se zachoval především na východním Slovensku.

Foto: Profimedia

Autor:Michy