Můj osmiletý syn trpí alergiemi a byly mu předepsány vakcíny na pět let. Když jsem studovala materiály o bio potravinách, napadlo mě, zda by tohle nemohla být účinná pomoc. Já sama bojuji s alergiemi a astmatem již od dětství a neustále slýchám, že to nelze vyléčit. Byly by bio potraviny vhodnou alternativní léčbou?
Hanka Zemanová: Říká se, že i když je otec nemoci neznámý, matkou je vždy strava. To, co jíme, je plně v našich rukou. V poslední době se objevuje čím dál více vědeckých zpráv, které potvrzují, že to, co každodenně jíme, má vliv na naše zdraví fyzické i duševní. Vědci zjistili, že některé pesticidy (látky používané v běžném zemědělství) narušují účinek hormonů, které hrají klíčovou roli při vývoji lidského zárodku. Navíc mezinárodní studie poukazují na to, že pesticidy narušují nervovou soustavu, imunitní systém, přispívají ke vzniku rakovin, chronické únavě či snižování plodnosti.
Biopotraviny jsou právě tou možností, jak si vytvořit svůj osobitý zdravý životní styl, který můžete žít celý život. Není to žádná dieta, není to žádné počítání kalorií. Je to to nejpřirozenější, co nám příroda nabízí. Je to první krok ke změně jídelníčku. Omezíte množství chemické zátěže, budete více vařit a jíst čerstvé jídlo, přirozeně se vyhnete fast foodům, uzeninám, škodlivých trans-mastným kyselinám, barveným a uměle ochucovaným potravinám. Biopotraviny totiž tyto látky obsahovat nemohou.
Netroufám si ale nikdy říct, že pouhá změna stravy dokáže vyléčit určitou nemoc. I když je pravda, že znám mnoho lidí, kterým změna stravy (spojená i se změnou životního stylu) hodně pomohla. Určitě se ulehčí metabolismu, játrům i ledvinám. V běžných potravinách sníme za rok asi kolem 2,5 - 4 kg chemických látek. Pokud tělu o toto množství ulehčíme, bude to pro nás určitě pozitivní. Ale často je nutné ještě třeba některé druhy potravin vyloučit úplně. A tady se už jedná o velmi individuální záležitost. Někomu pomůže omezit živočišné produkty, jiný potřebuje vynechat ze své stravy tropické ovoce a šťávy. Obecně se ale dá říct, že ve většině případů je pro oslabený imunitní systém pozitivní vynechání cukru a sladkostí a mléčných výrobků - zejména trvanlivých, ochucovaných a slazených. Rozumnou změnou jídelníčku a biopotravinami nemůžete nic zkazit, pokud je jídelníček pestrý a strava vždy čerstvě uvařená. Pak ale je potřeba ještě hledat dál určitou doplňkovou léčbu - pro někoho jsou vhodné bylinky, pro jiného reflexní terapie, po dalšího čínská medicíny nebo určité formy cvičení, dýchání, meditace, pro jiného je nejvhodnější klasická léčba. Je důležité čemu věříme a co cítíme, že je pro nás to pravé.
Mnoho lidí si myslí, že bio potraviny=vegetariánství. Můžete to tedy našim čtenářům a čtenářkám trošku objasnit? A když se vydáme do vaší restaurace, můžeme si dát i maso?
Hanka Zemanová: U nás v České republice je bohužel značka bio často nesprávně vnímána jako synonymum pro vegetariánství, makrobiotiku nebo něco extrémního, co je jen pro nemocné jedince. Mezi nejčastější předsudky mezi zákazníky patří: bio je dieta, bio je něco divného např. dia výrobky, bio je jen zrní, biořízek je jedině sójová náhražka, bio je jen pro nemocné, co s normálním chlapem sekne, bio není nic normálního, na bio stravě si člověk nepochutná a odpírá si ty pravé pochoutky. Nic z tohoto není pravda.
Biopotraviny jsou jakékoli potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším a zároveň kontrolovaným způsobem v rámci ekologického zemědělství. V kvalitě bio si dnes můžete koupit téměř cokoli. Tedy zdaleka nejen obilniny a luštěniny, ale i maso, máslo a mléčné výrobky, zeleninu, kvalitní celozrnné i bílé těstoviny, ale i pochoutky, jako jsou biokečup, biochipsy, biovíno, biozmrzlina, biočokoláda nebo biouherák.
Rozdíl mezi biopotravinami a běžnými potravinami je ten, že při pěstování plodin v ekologickém zemědělství se na rozdíl od běžné zemědělské praxe nesmí používat umělá hnojiva, škodlivé chemické postřiky (tzv. pesticidy), geneticky modifikované organismy (GMO). Zvířata v ekologickém zemědělství musí být chována v souladu se svými přirozenými potřebami, neznají velkochovy, mají možnost výběhu na pastvu a přirozenou potravu. Nesmí dostávat růstové hormony ani preventivní dávky antibiotik.
Při zpracování biopotravin je oproti konvenčním potravinám zakázáno používat aditiva (neboli éčka), která mění přirozené vlastnosti potravin a mohla by mít nežádoucí účinky na zdraví: umělé konzervační látky, plnidla, chemická barviva a ochucovadla, umělé aromatické látky, umělá sladidla i vitaminy syntetického původu. Navíc výrobci nesmí při zpracování biopotravin používat ani ozařování, bělení či mikrovlnný ohřev.
Biopotraviny nabízejí možnost všem - jak vegetariánům a vyznavačům zdravé stravy, tak jedlíkům klasické české kuchyně. Biopotraviny jsou výživově hodnotnější (mají více živin) a navíc děláme něco pro ochranu přírody, spodní vody a zvířat.
Ještě bych se ráda zeptala, jak je na tom český trh s nabídkou a poptávkou po bio potravinách. Zajímá mě hlavně, jak je to s dostupností bio masa, bio vajec a bio ovocem a zeleninou?
Hanka Zemanová: Poptávka se jednoznačně zvyšuje, ale stále je oproti zemím západní Evropy silně pozadu.
Nabídka se za poslední roky velmi rozšířila, ale bohužel nejvíce o dovozové produkty. Pomalu přibývá českých výrobků v biokvalitě. Ale naštěstí už i některé velké podniky začínají bio vyrábět. Co se týče dostupnosti masa, tak biohovězí je nejrozšířenější a můžeme si ho koupit ve většině supermarketů. S biovepřovým je to horší, to se prodává spíše jen v několika vybraných bioprodejnách. Nejžádanější je biodrůbeží, které je bohužel nejméně dostupné. V některých bioprodejnách se prodává jen drahé německé drůbeží maso. Biovejce jsou dnes již dobře dostupná, prodávají je dokonce i vybrané supermarkety. V bioprodejnách jsou k dostání běžně. Česká zelenina a ovoce v biokvalitě je zatím také nedostatková. Je několik pěstitelů, kteří ale nepokryjí poptávku a hlavně nevystačí s nabídkou přes celou zimu. Proto se hodně bioovoce a biozeleniny dováží. K dostání je spíše ve větších městech. Ve vybraných supermarketech ji také lze objevit, ale ne zcela pravidelně a ve velmi omezeném sortimentu.
V roce 2005 jste vydala svou Biokuchařku. Vaříte ráda? Co nejraději? Podělíte se s námi o nějaký oblíbený recept?
Hanka Zemanová: Vařím moc ráda, vaření je pro mě relaxace a tvoření. Hlavní problém při psaní biokuchařky jsem měla tím, že při vaření nic nevážím, neměřím a vařím hodně intuitivně a vlastně si pak ani nepamatuji, jak jsem to přesně udělala a co jsem tam všechno dala. Takže pro mě je nejtěžší to nějak přetransformovat do srozumitelného receptu i pro začátečníky.
Moje kuchařka je jiná svým zaměřením. Nejde v ní v první řade jen o recepty. Jde o seznámení se s biopotravinami a s českými ekofarmáři. Proto ani moje recepty nejsou nijak složité. Mým hlavním cílem bylo naučit lidi vůbec zařazovat biopotraviny do jídelníčku. A to co nejjednodušším způsobem. Takže to nejsou žádné super speciality. Například o mé oblíbené cizrně nebo o jáhlách by se dala napsat celá samostatná kniha receptů, ale v mé biokuchařce je základ. Na příkladu dvou receptů z cizrny (cizrna na paprice se smetanovou omáčkou a pomazánka z cizrny), ukazuji, jak správně cizrnu uvařit, aby se snížilo riziko nadýmání či jak udělat smetanovou omáčku na paprice zdravěji.
Biopotraviny mají tu výhodu, že používají jinak hodně zapomenuté potraviny, takže inspirace a nových chutí mám nekonečné množství. Vemte si třeba jen oleje, v běžné kuchyni se používá tak 1 maximálně 3 druhy olejů. Já používám 5 - 10 druhů kvalitních za studena lisovaných olejů, různě je střídám během roku, podle nálady a sezóny. To samé platí pro mouku, místo bílé hladké a hrubé mouky, používám špaldovou, pohankovou, amarantovou, kukuřičnou, rýžovou, pšeničnou, žitnou...a nebo ořechová másla nebo tolik druhů fazolí, čočky, těstovin atd atd atd. Je to nesmírně rozmanité.
Závěrem by mě zajímalo, zda je naděje, že bio potraviny budou časem cenově dostupnější i pro sociálně slabší vrstvy. Vím, že ekofarmářství je velice náročné a nákladné a tak mě zajímá názor odbornice na slovo vzaté.
Hanka Zemanová: Myslím si, že čím větší bude konkurence a hlavně čím více přibude českých výrobců, tak se ceny o něco sníží. Dnes platíme navíc i dovozy ze zahraničí. Ale na druhou stranu - problém je, že my srovnáváme neporovnatelné ceny. Běžné potraviny jsou dnes příliš levné, protože se často vyrábí z levných náhražek a ne z pravých surovin. Jak chcete srovnávat cenu pravého vanilkového lusku a jeho chemické imitace etylvanilinu?
Produkce biopotravin vyžaduje více ruční práce, bez použití konzervačních látek hrozí ekofarmářům větší riziko ztrát. Ve výsledku jsou biopotraviny dražší řádově o 20 - 40 %. (V ČR v důsledku málo rozvinutého trhu s biopotravinami jsou tyto rozdíly často mnohem větší, například rozdíly v ceně biovejec a konvenčních vajec je 250%, u šunky je to 115%, u mouky pšeničné až 590% apod.). Často, zejména v Německu, se mluví o tzv. spravedlivé ceně biopotravin, což znamená, že v této vyšší ceně investujete i do ochrany přírodních zdrojů a lidského zdraví. Na cenu lze pohlížet i jinak: podle lékařů je základním problémem české populace přejídání. Kdybychom nakupovali menší množství jídla, mohli bychom jíst téměř vše v biokvalitě, a to za stejný obnos peněz jako dáváme za kupování velkých, extra výhodných balení. Navíc jíte-li plnohodnotné potraviny a žijete přirozeně zdravým životním stylem, šetříte peníze za potravinové či multivitaminové doplňky, preparáty na hubnutí nebo za plastické operace.
Problém není v tom, že by biopotraviny byly svou cenou nedostupné, problém je v nedostatečné osvětě a v žebříčku hodnot každého z nás. Nepřekvapuje vás, že za plastické operace se v ČR za jeden rok utratí přes 1,5 miliardy Kč, za ženské časopisy více než 1 miliarda a za hubnoucí prostředky téměř 2 miliardy korun ročně!?
Moc bych za tento rozhovor chtěla paní Zemanové poděkovat a popřát jí, aby její snažení a úsilí přinášelo své ovoce a aby stále více lidí nacházelo ten správný směr.