Jako dárek musí být vajíčko plné a omalované. Tradiční a nejvýmluvnější je červená - krásná barva, barva života. Odtud též obecně užívaný název pro malované vejce - kraslice.
Po odeznění vážných náboženských svátků se lidová tradice vrací k projevům veselí a proudícího života. Přichází velikonoční koleda - pomlázka, konaná hlavně na velikonoční pondělí. Obchůzka po domech, veršovaná přání, polévání vodou a hlavně šlehání zelenými spletenými pruty, které údajně přináší "pomlazení". Odtud název předmětu, dne, někde i celých Velikonoc.
Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit - dárky a vejci. Vajíčko samo nese pochopitelnou symboliku rodícího se života, znak přicházejícího jara.
Slovanská tradice obecně zachovala pestrou škálu malování kraslic se vzory často vzájemně souvisejícími a srovnatelnými. Na kraslicích rozeznáváme řadu zdobných technik, barevností a vzorů, které se liší krajově i dobou.
Nejvíce rozšířená a zřejmě i nejstarší je technika zdobení voskem, aplikovaná jako barevná batika. Klasické červené kraslice zdobené jednoduše vyrytým bílým vzorem se v čistém stylu zachovaly hlavně v jižní a západní oblasti Čech, například na Chodsku. Širší barevná škála s podobným vzorováním je obvyklá na tradičních kraslicích z jižních a jihovýchodních Čech, kde se výstižně nazývají straky. Nejsložitější vzory voskové techniky kombinované z řady barev s charakteristickou závěrečnou černou se vytvořily na Slovácku. Řada obcí má své zavedené vzory, které znalci dovedou přesně rozeznávat. Výtvarná hodnota kraslice samozřejmě není jen v její složité kresbě a pracnosti provedení. Řada jich je malovaná s lehkostí a jednoduchým vyjadřovacím rejstříkem v přírodních hnědých a dokonce černavých barvách..
Nejstarší česká vajíčka, pocházející ze sběrů před sto lety, většinou postrádají vytříbený ornament, za to na nich najdeme různé veršíky, dobová rámování snítkami konvalinek a různých realisticky pojatých kvítků se začleněním připomenutých postav světských i náboženských.
Na Moravě, kde měly ženy v rukou osvojený ornament - například z vyšívání - pojaly tuto techniku v tradičním ornamentálním řádu se stylizací růže, granátového jablka, lístků. Vynikající kreslířská, přesněji rytecká dílka najdeme dodnes na Podluží s typickou barevností fialové, vínové, modré i černé - prostě temných barev, v nichž nejlépe vyniká bílá grafika.
Zdobných technik je obecně samozřejmě mnohem víc. Některé vzory se leptaly kyselinou, jindy se tvořily plasticky. Například reliéfně nanášeným voskem, ale i polepováním různými materiály - odstřižky slámy, travní dužiny, textilu, nalepovaly se barevné papírky, miniaturní obrázky, mašličky i jemně stáčené drátky. Ve sbírce Národního muzea je uloženo i několik unikátů ze západních Čech, kde je bílé vajíčko zdobeno okutím.
Kraslice jsou tak zajímavým a u nás obzvláště vytříbeným projevem lidového umění, že se již v počátku našeho století staly nejen krajovou chloubou, ale i objektem sběratelů a samozřejmě i artiklem trhu. Pro účel prodeje se původně plná vajíčka z praktických důvodů začala vyfukovat a v této formě je většina dnešních lidí chápe jako tradiční.
Malování kraslic se stalo i dnes oblíbenou činností řady lidí - především žen, nejen na Slovácku, ale prakticky na celém českém území. Původně ryze velikonoční práce se v řadě případů oddělila od tohoto času a stala se jakousi svéráznou tvůrčí kategorií. V malování kraslic se pořádají vážné soutěže a řada lidí se této činnosti věnuje se značným zaujetím prakticky po celý rok.
Nicméně v čase Velikonoc se vajíčka malují téměř v každé rodině. Stačí si najít několik snítek prvních kytiček a lístků, přiložit je na skořápku, ovázat gázou a povařit v odvaru z cibulových slupek. Bez velké námahy tak dostaneme vajíčko, které vyhoví staré tradici i současnému vkusu.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena