S výjimkou příliš tučných nebo smažených ryb a také ryb naložených v soli je rybí maso lehce stravitelné. Proto se osvědčuje také v léčebné výživě. Díky vysokému obsahu bílkovin a vitamínu B jsou velice užitečným bojovníkem proti různým chorobám.
Ryby podléhají rychleji rozkladu, a proto musí být vždy čerstvé, aby nebyly pro náš organismus nebezpečné. Čerstvé ryby poznáme podle toho, že mají čisté a vypouklé oči, sytě červené žábry, pevně zasazené šupiny, soudržné vnitřnosti a hlavně pevné a pružné maso. Naproti tomu leklé ryby, nebo ryby dříve zabité, popřípadě v počínajícím rozkladu, mají oči zapadlé a potažené páchnoucím hlenem stejně tak jako žábry, maso měkké, vnitřnosti rozpadlé a šupiny a kosti uvolněné.
Mražené ryby se kazí ještě rychleji než čerstvé. Když už jednou rozmrznou, je nutné je ihned spotřebovat a neschovávat je do druhého dne a to ani v ledničce. Není dobré rozmrazovat rybu v teplé vodě, protože z ní potom máme bláto. Pokud chceme, aby byla ryba po rozmrazení jako čerstvá a neměla nepříjemný pach, je nejlepší ji vložit do co nejstudenější vody. Rozmrazení bude trvat déle, ale kvalita masa se zachová a ryba nechytne nepříjemný pach, jako to často bývá při rozmrazení v horké vodě.
Důležité je také správné nasolení ryby. Pokud maso přesolíme nebo naopak málo nasolíme, nepomůže pak ani nejlepší koření. Správné množství soli na jednotlivých porcích můžeme pouze odhadnout, ale samotný grif získáme až postupnou praxí. Pokud maso nasolíme a hned začneme péct nebo smažit, výsledek nemůže nikdy být ideální, protože když opomineme případnou ztrátu soli z povrchu masa v rozpáleném tuku, stejně máme sůl jen na povrchu ryby. My jí ale nejvíce potřebujeme uvnitř! Toho dosáhneme právě odležením porcí po nasolení, a to nejlépe 2 - 3 hodiny v pokojové teplotě.
Případný pach rybiny nebo bahnitost můžeme z větší části odstranit pomocí citronu, kterým jednotlivé porce zakápneme. Pokud dobu odležení dodržíme, kvalita výsledného pokrmu bude při správném množství soli výborná, a to i při nepoužití jakéhokoli koření!
Při pečení nebo smažení je vhodné jako tuk použít vepřové sádlo, protože ryba nechytá žádnou vedlejší pachuť a maso se nepřipaluje jako na oleji. Pokud rybu připravujete v troubě je lepší použít místo sádla máslo. Při vysokých teplotách má sice tendenci se připalovat, ale takto připravené maso bude velice křehké a chutné.
Nejen příprava, ale i vlastní úprava ryb je jiná než u ostatního masa. Maso ryb obsahuje víc vody, svalová vlákna jsou kratší a jemnější a hlavně jsou spojena jiným vazivem než v běžném mase. Proto jsou ryby velmi rychle hotové, ale také se snadno rozvaří nebo při dušení rozpadnou. Při jejich úpravě musíme dát pozor, aby se zvolna vařily nebo smažily, jinak se vám může stát, že si nepochutnáte na šťavnatém mase, ale budete nešťastní z rozvařené rybí kašičky. Důležitá je také různá úprava ryb podle jejich druhu.
Kapr
Kapr je naše nejdůležitější a nejvděčnější ryba. Pěstuje se kapr šupinatý (šupináč) a lysec, který má jen málo šupin, ale velkých. Oba mají jemnou kůži, a proto se dobře hodí na smažení. Zato kapr hladký, který vůbec šupiny nemá, má kůži silnější a hodí se proto lépe na modro nebo k rosolování. Nejchutnější jsou tříleté kusy ve váze 2 až 3 kg. Z kapra upotřebíme i hlavu, ocas a vnitřnosti, v zimě i čistá střívka, na výbornou rybí polévku s hrachem. Mlíčí můžeme i zvlášť smažit jako vzácnou pochoutku.
Lín
I lín je velmi chutná ryba, i když ji spousta lidí vůbec nezná a v kuchyni nepoužívá. Pro svou slizkou kůži se hodí výborně do rosolu a rovněž na polévku jako kapr. Mladé ryby není potřeba škrábat, z větších raději kůži stáhneme.
Pstruh
Pstruh patří k nejjemnějším rybám v našich sladkých vodách. Pochutnají si na něm i opravdoví labužníci, protože má vynikající chuť a obvykle se jenom vaří a podává s čerstvým nebo rozpuštěným máslem. Má libové maso, a tak se osvědčuje i v léčebné výživě.
Candát
Candát je dravá ryba výborné chuti. Maso má zcela libové. Buď ji vaříme v celku a podáváme s máslem jako pstruha, nebo pro sváteční příležitost podáváme s majonézou. Slavnostním pokrmem je candát upravený buď pečením na rožni nebo usmažený s tatarskou omáčkou.
Sumec
Sumec je největší ryba našich vod. Tento dravec, dříve vzácný, se nyní velice rozmnožuje na přehradách. Maso má velmi tučné a těžko stravitelné. Pro jeho tučnost ho pouze vaříme, dusíme nebo pečeme, a to bez tuku jen ve vlastním sádle na kmínu nebo se šalvějí. Nejchutnější jsou mladé kusy.
Štika
Štika, známý dravec našich vod, má naopak maso zcela libové, a proto lehce stravitelné. Buď ji vaříme a podáváme s máslem, nebo ji můžeme upravit na paprice nebo jinak se smetanou, aby byla vydatnější.
Pokud se rozhodnete, že se ryby stanou pravidelnou součástí vašeho jídelníčku, určitě neprohloupíte. Můžete je připravit na mnoho způsobů a jejich chuť je mnohdy výraznější a lepší než chuť ostatního masa. Kromě toho jsou ryby vhodným pokrmem při onemocnění štítné žlázy a díky svému libovému masu výborným pomocníkem při dietách.
Foto:
Photos.com