Pastýři uchovávali mléko ve vysušených zvířecích žaludcích, jež obsahovaly zbytky trávících enzymů. Teplo a pohyb při nošení způsobily sražení mléka a po nějaké době se oddělila syrovátka a bílé pevné hrudky, tak vznikl sýr ze sladkého mléka.
Francouzská kuchyně
Francie je na prvním místě ve světové produkci sýrů, dokonce ani Švýcaři jim už nestačí. Roční produkce dosahuje milionu tun. Francouzská výroba skýtá téměř 400 různých druhů sýrů. Hlavní jídlo se ve Francii jí ve večerních hodinách, skládá se z předkrmu, hlavního chodu, dezertu a sýra. Na stole nechybí čerstvá bageta, víno a voda. Pro nás, co jsme zvyklí na pořádnou českou porci hlavního jídla, kde nám hranolky přepadávají z talíře, je zážitek z francouzské večeře nezapomenutelný. Je to takový malý obřad složený z mnoha chutí a vůní.
Sýry v Čechách
Spotřeba sýrů v Čechách také výrazně stoupá. V roce 2005 byla u nás dosažená historicky nejvyšší spotřeba sýrů a tvarohů. Vychází to zhruba na 16,2 kg na osobu. Česká republika je první ve světe v konzumaci sýrů tavených. Je to dáno tím, že patří k levným, snadno dostupným a praktickým, snadno roztíratelným sýrům. Měli bychom mít však na paměti, že zrovna tyto sýry nemají téměř žádnou výživnou hodnotu a navíc obsahují mnoho soli a tuku.
Jinak sýry jako takové můžeme směle zařadit mezi výrobky zdravé výživy Mají vysoký obsah bílkovin, vitamínů, minerálních látek a tuku. Ač je tuku v naší stravě již tak mnoho, neměli bychom na tento velice hodnotný mléčný tuk, který je v sýru obsažen v jemně rozptýlené, dobře stravitelné formě, zanevřít. Zásobuje nás důležitými v tuku rozpustnými vitamíny A a E. Co je také důležité zdůraznit, že v sýrech je cholesterol obsažen v nepatrném průměrném množství.
Jaké sýry vládnou ve Francii?
Sýry s bílou plísní se řadí do skupiny sýrů měkkých. Jejich povrch je pokryt jemným, nízkým plísňovým kožíškem nebo chmýřovitě kvetoucí plísní, která může být i šedá či namodralá. Klasicky měkký sýr je Camembert a Brie, pocházející z Normandie. Vyrábí se ze syrového, nepasterizovaného kravského mléka. Znalci mají rádi tyto sýry hodně vyzrálé pro jejich výrazně kořeněnou příchuť.
Kozí sýry. Jsou speciální skupinou sýrů, jež zahrnují nepřeberné množství druhů a variant. Ne vždy se k výrobě používá výlučně kozí mléko, často se přimíchává mléko kravské. Čerstvé kozí sýry mohou být bez povlaku, holé, bělavé, zlatožluté či hnědavé, s bělavou mléčnou plísní či šedomodrou. Některé se balí do bylinek a koření. Můžeme je koupit v různých tvarech - šišky, homole, pyramidy či válce. Jsou to sýry nezaměnitelné chuti a vůně pro mnohé z nás zatím dosti nezvyklé.
Roguefort. Nejznámější sýr s modrou plísní a intenzivní pikantní slanou chutí má ve Francii chráněný původ. Takto se mohou jmenovat jen sýry vyráběné v jeskyních v oblasti Roquefort ze syrového ovčího mléka o tučnosti nejméně 52% tvs. Ve vápencových jeskyních nacházejících se ve Francii pod vesnicí Roguefort-sur-Soulson na jižním okraji pohoří Cenennes, v nichž tyto sýry tři měsíce zrají, mají pro to ideální podmínky: stálá teplota, vysoká vlhkost vzduchu a optimální cirkulace vzduchu. Poptávka po tomto sýru neustále narůstá, proto se začalo ovčí mléko zpracovávat do bochníků i na Korsice a v atlantických Pyrenejích. Mladý čerstvý sýr je pak dovezen do jeskynní Roquefort, kde za kontrolovaných podmínek dozrává.
Podle gastronomických pravidel by se sýry měly podávat po hlavním jídle. Sýrový dezert by se měl skládat ze čtyř druhů sýrů. Čerstvý, tvrdý, plísňový a dobře uleželý. Na stole by měly být dva nože, jeden na jemnější sýry, druhý na ostřejší, chuťově výraznější. S tímto dezertem bývá podáváno máslo a koření. A samozřejmě nesmí chybět i dobré, kvalitní víno, které sýrové delikatesy nádherně doplňuje.
Foto:
Profimedia.cz