Nejběžnějším typem alergií jsou alergie na pyl, prach, roztoče a samozřejmě na blbost. Mnozí z nás však trpí alergií na potraviny, a možná o tom ani neví. Každá alergie se musí nejprve naprosto přesně určit a diagnostikovat.
Na samém začátku diagnostikování potravinové alergie musí lékař zjistit, na jaké konkrétní potraviny je pacient alergický. Lékař provádí hodnocení v podstatě třemi způsoby. Může analyzovat podrobné historické informace od pacienta, nasadit pacientovi dietní jídelníček, anebo z jeho stravy vyloučit postupně konkrétní suroviny. Tuto analýzu nakonec lékař podloží objektivními kožními nebo krevními testy. Jednotlivé typy analýz si popíšeme trochu podrobněji.
Tento nástroj patří k nejdůležitějším diagnostickým nástrojům v případě potravinové alergie. Lékař od pacienta zjišťuje souvislosti mezi stravováním a alergickými reakcemi. Lékař může pokládat otázky následujícího typu:
Je konkrétní alergická reakce vždy spojena se stejným druhem jídla?
Jaké bylo načasování alergické reakce? Dostavila se reakce rychle? Zpravidla do jedné hodiny?
Neměl podobnou reakci i někdo jiný, kdo jedl podobné jídlo? Některé nežádoucí látky v potravinách totiž mohou vyvolat reakce podobné alergickým záchvatům.
Kolik potraviny, která reakci vyvolává, pacient obvykle sní, aby se alergická reakce projevila?
Jak je zkoumaná konkrétní potravina zpracována? Někteří pacienti mohou mít alergickou reakci pouze na syrové potraviny. Například tepelné zpracování rybího masa ničí velkou část alergenů, které se v mase mohou nacházet.
Jaké jiné potraviny byly společně s kritickou potravinou konzumovány? Mastné potraviny totiž mohou zpomalit trávení, a tím zpozdit i alergickou reakci na potraviny.
Historie stravování pacienta ne vždy může jednoznačně odpovědět na otázku, která potravina zato může. Proto může lékař pacientovi předepsat dietní jídelníček a doporučit mu, aby si po každém jídle zaznamenával, za jak dlouho, a zda vůbec k alergické reakci došlo. Podle těchto informací lékař poměrně dobře určí souvztažnost mezi konkrétní potravinou a alergickou reakcí.
Tato metoda je poměrně zdlouhavá a nepoužívá se v případě, že jsou alergické reakce příliš slabé. Lékař při této metodě doporučí pacientovi, aby ze svého jídelníčku úplně odstranil surovinu podezřelou z vyvolávání alergických reakcí. Pokud v průběhu této speciální diety alergické reakce zmizí a následně se při znovuzavedení normálního jídelníčku vrátí, lékař může potvrdit diagnózu.
Pokud předchozí testy prokáží diagnózu, potom lékař přistupuje k přesnějším testům - kožním a krevním.
Kožní test se provádí nanesením extraktu podezřelé látky na kůži na předloktí a škrábnutím nebo vpichem do pokožky jehlou. Následně se sleduje otok nebo zarudnutí, které signalizuje lokální alergickou reakci. Kožní testy jsou rychlé a relativně bezpečné. Kožní testy se nemohou provádět pouze u pacientů s rozsáhlým ekzémem nebo pokud se předpokládá anafylaktická reakce, která by mohla kromě lokálního zarudnutí a otoku způsobit jinou a mnohem závaznější alergickou reakci.
Krevní testy na alergii a v našem případě na potravinovou alergii se používají v těch případech, kdy kožní testy nejsou vzhledem ke zdraví a míře onemocnění pacienta proveditelné. Krevní testy jsou přesné, ale oproti kožním testům jsou dražší a jejich výsledek není okamžitý.
Výhodou potravinové alergie je fakt, že v případě, kdy alergii vyvolává nějaká konkrétní surovina, dá se potravinová alergie jednoduše prokázat jejím vyřazením z pacientova jídelníčku. Problém však nastává v případě těžších anamnéz, kdy se musí provádět krevní testy. Ovšem vždy je lepší mít jistotu, která potravina nám způsobuje problémy, než žít v nejistotě a připravovat se o různé pochoutky, u kterých si nejsme jisti, jak se s nimi naše tělo vypořádá.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena