Santa Claus je sice milá postavička symbolizující Vánoce, ovšem i když u nás jsou ho plné reklamy a mnohdy již i domácnosti, já mám raději našeho Ježíška.
Současná podoba Vánoc mi poslední roky přijde bohužel tak nějak nesváteční, nevánoční a pochmurná. Snad je to dnešní uspěchanou a hektickou dobou, snad za to, že na mě o Vánocích nedýchá ta kouzelná, tajemná vánoční atmosféra, může bláto místo sněhu. Možná je to dáno tím, že slýchám stále častěji, jak hospodyňky z mého okolí hlásají, že letos péct cukroví nebudou, že si ho raději koupí. Tak nějak mi připadá, že vánoční tradice pomalu mizí a nahrazují je zvyky převzaté z jiných zemí. Že nahrazuje pravý symbol Vánoc roztomilého Ježíška starší prošedivělý Američan Santa, cukroví kupované z obchodu, pod stromečkem málokdy dárky pro potěšení nahrazují dárky potřebné a praktické. Vzpomene si ještě někdo z vás o Vánocích na kouzelné přípravy, které prožíval v dětství? Já tedy ano. Možná jste již někteří zapomněli, jak krásné svátky jsme prožívali bez amerických postaviček, jak jsme se všichni těšili na tajemného Ježíška a pevně věřili tomu, že letos ho už skutečně uvidíme, a odhalíme tak velké tajemství - skutečnou Ježíškovu podobu.
Patřím mezi tu mladší kategorii, a tak u nás v den D k večeři již patřil bramborový salát, kapr, řízky, rybí polévku nahradila vepřová s játrovými knedlíčky. Pamatuji si, že prosinec byl většinou celý bílý, ze strání zavátých sněhem byl slyšet šťastný smích dětí, bavících se sáňkováním. Celý promrzlí jsme jako děti většinou přišly pozdě domů, jak jsme se spokojeně bavily a rozhodně neměly potřebu hlídat čas. Doma nám maminka uvařila horký čaj, převlečeni do suchého prádla a zahřáti čajem jsme se pustily do výroby vánočních ozdob z moduritu. Vyráběly jsme různé tvary, domečky, stromky, sáňky a zvonečky, prostě vše, co k tomuto nádhernému ročnímu období patřilo, zatímco maminka připravovala vánoční cukroví.
Jindy jsme jako děti zase stříhaly proužky z barevného papíru a za použití lepidla jsme tvořily kroužky, které jsme spojovaly v dlouhý vánoční řetěz, jímž jsme babičce pro radost 23. prosince ozdobily malý vánoční stromeček. Z bílého papíru jsme vystřihovaly sněhové vločky, které jsme dávaly do oken. Ze školy jsme nosily vlastnoručně vyrobené svícny z jablek. Doma voněly vanilkové rohlíčky. Když nastal Štědrý den, ráno jsme se dívaly na pohádky, posnídaly vánočku s horkým kakaem, oblékly se do svátečního a vyrazily jsme na procházku. Ráda vzpomínám na tento čas, kdy jsme se jako rodina klidně procházeli, mráz nás štípal do tváří a my nakukovali do oken našich sousedů a porovnávali jsme okenní výzdobu, pokukovali jsme komu jak září stromeček. Když jsme dorazili domů nadýcháni pravé vánoční atmosféry, už zbývalo jen málo času do doby, než se zasedlo k štědrovečernímu stolu a pak už jen okamžik, než zazvonil ten kouzelný zvoneček, který odstartoval úprk ke stromečku, pod kterým se kupily dárky.
I u nás se objevovaly a tradovaly vánoční pokrmy, na které jsme se jako děti těšily. A dětmi svým způsobem zůstáváme dodnes, protože se na tyto svátky těšíme stále. A jak vypadalo vánoční hodování celé rodiny? K Vánocům patří vánočka. Na Štědrý den jsme všichni snídali vánočku s kakaem, uzobávali cukroví. Mezi nejoblíbenější vždy patřily sladké a voňavé vanilkové rohlíčky, vosí hnízda, linecká kolečka slepovaná marmeládou, nepečené cukroví, kterému se u nás říkalo salám.1. prosince se pekly voňavé sušenky, ze kterých jsme rádi vykrajovali různé vánoční motivy. Salát, kapr, vepřové řízky, vinné klobásy, ovoce, ořechy, obložené chlebíčky - to jsou všechno pokrmy tradičních českých Vánoc.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena