Snadno se může stát, že místo slunění u vody, strávíme část dovolené v posteli schváceni horečkami, malátností, urputnými průjmy, zvracením a bolestmi hlavy. Může se jednat o mírnou střevní virózu a potíže ustoupí za pár dní. V horším případě máme tu čest se salmonelózou, která nás ze svých spárů hned tak nepustí.
S čím máme tu čest?
Bakterie salmonely obývají trávicí trakt některých teplokrevných a studenokrevných živočichů. Živočišné polotovary přicházející na pulty obchodů samozřejmě podléhají veterinární kontrole, a proto by při správné manipulaci s nimi neměla hrozit nákaza. Horší je to u domácích chovů. Po celý život se u zvířat nemusí projevit žádné zdravotní komplikace, takže jejich onemocnění ne vždy zjistíme. Ale v momentě, kdy se jejich maso, mléko či vejce dostanou na náš stůl, může být zle. Ve většině případů se člověk potýká se Salmonelou enteritidis a Salmonelou typhy. Inkubační doba je 1-2 dny. V některých případech může v našem trávicím traktu přetrvávat i další měsíce, ačkoli akutní potíže odezní zpravidla do týdne.
Při léčení se podává živočišné uhlí a doporučuje se pití velkého množství neslazených nápojů s minerály. Zejména u malých dětí či seniorů se nezřídka přistupuje k hospitalizaci, protože odvodnění organismu by mohlo v krajním případě skončit smrtí. V komplikovaných případech se nasazují antibiotika. Potvrdí-li se nákaza, je nutná spolupráce celé rodiny a důsledné dodržování hygienických návyků.
Velký pozor na masné výrobky
Vůbec nejrizikovější je v tomto ohledu konzumace tepelně nedostatečně upravených uzenin, vepřového mletého masa, drůbežího masa a vajec. Při nákupu bychom měli pečlivě sledovat, v jakých podmínkách jsou skladovány. Pokud narazíme na částečně rozmrazené maso v mrazícím boxu, raději pádíme pryč. Samozřejmostí by měla být i kontrola data spotřeby. Vyhráno nemáme ani po příchodu domů, kdy bychom maso měli ihned uložit do adekvátní teploty. Pokud jej plánujeme rozmrazit, nikdy tak nečiníme na rozpáleném parapetu! Nejlepší je přesunout jej z mrazničky do chladničky, kde je sice tání pomalejší, ale vyhneme se možnému mohutnému pomnožení bakterií.
Také při porcování masa bychom měli být obezřetní. Tam, kde jsme před chvílí naklepávali řízky, bychom v žádném případě neměli krájet zeleninu na salát. K destrukci choroboplodných zárodků stačí stálá teplota vyšší něž 80°C po dobu alespoň 15 minut u porcovaného a 40 minut u kuřete v celku. Úměrně druhu a velikosti masa je třeba prodloužit čas vaření či pečení. Pokud po propíchnutí masa vytéká čirá tekutina, je maso ideálně teplotně upraveno.
Riziko představují i vejce
Jak již bylo zmíněno, stejné nebezpečí na nás může číhat také ve vajíčkách. Zejména prasklé skořápky právě zakoupených vajec nevěstí nic dobrého. Bakterie totiž číhají ve slepičím trusu, který chtě nechtě přilne i na skořápky. Jejichž prasklinami pak bakterie proniknou do jádra vajíčka. Proto je vhodné si po každé manipulaci se skořápkami a vejci samotnými umýt ruce. Pokud nás po rozklepnutí "uhodí" do nosu zápach, musí vejce taktéž nemilosrdně putovat do odpadkového koše.
Zdá-li se být vše v pořádku, pak bychom měli mít plnou jistotu po zhruba 3 minutách smažení a 7 minutách vaření ve skořápce. Zejména nyní v letním období bychom se ve vlastním zájmu měli vyhnout i různým pochoutkám připraveným ze syrových vajec, tedy majonézám, omáčkám, vaječným krémům a zmrzlinám. Velký pozor musíme dát i na ochucování špenátu či květákového mozečku vejcem před koncem přípravy.
A co vás čeká mimo domov?
Při návštěvě restaurací bychom měli sledovatcelkovou hygienickou stránku. Nepořádek na toaletách a potřísněné ubrusy leccos naznačí. Můžete si být téměř stoprocentně jisti, že kuchyně je rovněž semeništěm nejrůznějších bakterií včetně salmonely. Bez obav nemůžeme hodovat ani v restauracích v zahraničí, právě naopak. Čím jižněji pojedeme a čím teplejší klima zde bude panovat, tím více bychom měli dbát na obezřetnost při konzumaci. Kromě salmonelózy si můžete "vykoledovat" tyfus nebo úplavici, což, jistě uznáte, taktéž není nic příjemného.
Jaké jsou vaše zkušenosti se salmonelou?