Jak kdysi řekl v jedné ze svých historek geniální herec Vladimír Menšík: "Naša stařka dokázala zavařit všecko, co se nacházelo v okruhu deseti kilometrů." Určitě uměla zavařit i okurky.
Český národ je národem vynalézavým. Ne nadarmo se říká: zlaté české ručičky. A ty měly i naše babičky, ženy, které si dokázaly svým kuchařským uměním poradit v každé době. Jak kdysi řekl v jedné ze svých historek geniální herec Vladimír Menšík: "Naša stařka dokázala zavařit všecko, co se nacházelo v okruhu deseti kilometrů." Určitě uměla zavařit i okurky, které po nejednom flámu probraly Ladinka k životu. Takové dobře zavařené okurky, ty jsou opravdu nad zlato. A ruku na srdce, ty české se blýskají nejvíc.
Především ty zavařené doma. Kupované se nám vždy nemusí trefit do chuti, mohou být rozměklé, a co si budeme nalhávat, také neustále se zvyšující cenou nám můžou v puse pěkně zhořknout. Pokud si však okurky vytáhneme ze své vlastní spíže, zaručeně budou chutnat, zejména díky dobře zvolenému receptu a tradičnímu octu.
Nabízí se odpověď, protože se nezavařují španělské. Ale černý humor stranou, jdeme konstatovat. Odpověď zní: „Protože mají jedinečný nálev.“ A z čeho sestává? Z vody, cukru, umělého sladidla, soli, nového koření, pepře, bobkového listu, někdy i kopru a česneku, ale především z octu. On je tou hlavní a nejdůležitější přísadou, která dá okurkám teprve ten správný šmak.
Dnes je jich na trhu široká nabídka, českých i zahraničních. Který si však vybrat? Ocet ze Bzence či Znojma, tedy z oblastí s největší tradicí zavařování u nás, je svým složením a výrobním postupem prostě jedinečný a v okurkových nálevech nezaměnitelný. Ten v moravském Bzenci, ve městě krásných děvčat, dobrého vína a vynikajících okurků, se vyrábí již 90 let podle původní receptury, kvasí ryze přírodní cestou a je bez jakýchkoliv syntetických přísad. Tuto jistotu u zahraničních octů nemáte.
Pokud budete k zavařování zkoušet jiné octy, může se vám stát, že chuť nebude ta pravá, na kterou jste zvyklí. Tradice je prostě tradice a každý ocet chutná jinak. Ten Bzenecký například obsahuje estragon a karamel, který chuť octa, a tedy i nálevu, také hodně ovlivní.
A pamatujte, kvůli špatně zvolenému receptu nebo octu může přijít celá vaše práce i úroda vniveč.Sázejte na tradici - sázejte na Bzenecké octy a na bzenecké recepty.
3 litry vody
1 litr Bzeneckého octa
120 g soli
400 g cukru
30 kuliček Sacharinu
30 kuliček nového koření
30 kuliček pepře
1 a ½ polévkové lžíce hořčičného semínka
4 bobkové listy
4 ks hřebíčku
kousek celé skořice
asi 7 kg okurek
cibuli
mrkev
kopr
Nálev připravíme tak, že vodu, ocet a koření spolu 20 minut povaříme. Okurky narovnáme do sklenic, proložíme na kolečka nakrájenou mrkví, cibulkou a větvičkou kopru. Zalijeme nálevem, uzavřeme a sterilujeme 20 minut při 80°C
A už teď se můžete těšit na jejich typické křupnutí!
Koprové okvětí nebo stonky, vinné listy a hodně soli a patičku starého chleba. Věděli jste, že na pověstné kvašáky není třeba octa?
Potřebujeme vlažnou nebo teplou vodu, měla by být převařená. Tu poté osolíme. Anebo sůl nasypeme do sklenice na okurky a pak zalijeme teplou vodou. Voda si sůl sama rozpustí. Pak dáme navrch kůrku nebo patičku chleba, která zabezpečí přítomnost kvasinek, které začnou okurky měnit ve výborné kvašáky. Pokud máme velký kameninový hrnec, můžeme do něj přidat i mrkev a cibuli, vzniknou tak celoroční rychlokvašky.
Jedním nebo dvěma vinnými listy vysteleme dno zavařovací sklenice. Poté přidáme kopr, čím víc, tím líp. Vyrovnáme okurky, které by měly mít přibližně stejnou velikost, můžeme i propíchat nožem, aby jimi lák lépe prostupoval.
Tak dobrou chuť a netvařte se u kyselých okurků "kysele"!
autor Vilienka
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena