Otázka, zda je meloun ovoce nebo zelenina, by se jistě hodila do televizních soutěží. Ale my vás trápit nebudeme a narovinu přiznáme, že meloun je tykvovitá zelenina. Pro svou sladkost a hlavně využití jsme si však zvykli mylně řadit meloun mezi ovoce.
Počátky pěstování melounů spadají přibližně do období 2000 let před naším letopočtem, kdy Peršané objevili lahodnou chuť této zeleniny. Název meloun přitom pochází z Řečtiny a znamená velké jablko. Rozšiřování melounu z Itálie dál do Evropy má na starosti Karel VIII, když při svém tažení dobyl Neapol. Přivezl si tučnou kořist a mimo jiné i cukrové melouny, s jejichž pěstováním samozřejmě pokračoval.
U nás se pěstují melouny také. Především je to v jižních oblastech, kde melouny najdeme na teplých místech bok po boku s hrozny vína. Přestože teplota a podnebí u nás nejsou úplně vhodné, melouny se u nás pěstují. Převážně však jeden jediný druh melounu. I tak můžeme říci, že český vodní meloun se řadí mezi nejchutnější. Když mluvíme o druzích melounu, tak je jich hned několik.
Dužnina má barvu podle odrůd: červenou, žlutou, oranžovou nebo zelenou až bílou. Konkrétně vodní meloun je červený, růžový a žlutý.
Melouny můžeme rozdělit na dvě základní skupiny: vodní a cukrové. Tyto skupiny se liší především obsahem vody a cukru v dužnině. Vodní melouny nemají tak pevnou dužninu, jako cukrové, ale spíše křehkou. Dužnina melounů může obsahovat až 91% vody a přibližně 6% cukru. To se samozřejmě liší u jednotlivých odrůd a také záleží na podnebí, ve kterém byl meloun vypěstován. Velký rozdíl poznáte například u vodního melounu, který se dá běžně koupit na českých tržištích. Když ochutnáme meloun řeckého původu (pruhovaný vodní meloun), tak zjistíme, že české nebo slovenské (většinou celozelené) se jim nemohou chutí zdaleka rovnat.
Obecně jsou melouny sladké a zaženou žízeň díky vodě v nich obsažené. Vůně je svěží ale ne příliš výrazná. Meloun bohužel láká různý bodavý hmyz, a tak si v horkých dnech, kdy se osvěžujeme kousky melounu, musíme dávat trochu pozor, abychom se nezakousli například do vosy.
Dužnina má různou chuť i barvu v závislosti na odrůdě. Používá se do salátů, k masu, k výrobě koktejlů a jiných nápojů, ale také při výrobě parfémů a kosmetiky. Nejznámnější kuchyňské použití je z Itálie jako předkrm, kdy se meloun podává s parmskou šunkou a sýrem. Jako předkrm jej však můžeme použít samotný syrový. Nebo jej naopak můžeme podávat po jídle jako zdravý zákusek.
Meloun můžete použít jako zpestření různých oslav. Stačí jej "napustit" alkoholem (nejlépe rum nebo vodka) a nechat 3 měsíce v chladu. Naplnit meloun ale není nijak jednoduché!
Semena, která jsou v dužnině obsažena mnohým z nás při konzumaci vadí. Ale obsahují vlákninu a tak je nemusíme vyhazovat, ale můžeme je upražit a získáme skvělou chuťovku.
Slupka melounu se samozřejmě nepoužívá. Navíc může obsahovat i některé škodlivé látky, které se do ní dostanou během pěstování. Slupka se však dá použít jako mísa salátu, který jsme si připravili.
Meloun bychom měli konzumovat čerstvý a mírně vychlazený. Na tom, jak a kdy už vůbec nezáleží. Hodí se do předkrmů, dezertů i jako zpestření zahradních párty, nebo prostě jen tak k zahnání žízně.
Foto: Profimedia.cz
Autor:Vilienka
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena