Vaření.czMagazínLípa srdčitá (Tilia cordata)

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Lípa srdčitá  (Tilia cordata)

Lípa srdčitá je český národní strom. Má mnoho výborných vlastností díky vysokému obsahu účinných látek, které jsou obsaženy především v lipovém květu.

21037×

Lípa srdčitá a velkolistá - (Tilia cordata, Tilia platyphyllos)

Stromy 15 - 20 metrů vysoké košatou korunou, domovem na evropském kontinentu. Listy mají dlouze řapíkaté. Lípa srdčitá má listy nesouměrně okrouhle srdčité, na líci tmavě zelené, zespodu šedozelené, v úžlabí žilek chlupaté. Velkolistá lípa má listy větší, o trochu tmavší na líci a bledě zelené na spodku. Z úžlabí listů vyrůstají dlouze stopkatá květenství (vijany) s velkým blanitým, zelenožlutým, jazykovitým listenem. Krémově bílé květy silně medově voní a jsou hojně navštěvovány včelami. Květenství lípy srdčité tvoří 5 - 15 květů, lípy velkolisté 3 - 9 květů. Plody jsou téměř kulovité nažky. Oba druhy se pěstují v listnatých světlých hájích, na slunných stráních a skalách, v alejích od nížiny do podhůří.

Sběr a sušení lipového květu

Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť.Sušený květ nesmí znovu navlhnout.

Léčivé účinky květů z lípy

Lipový květ obsahuje fenolické kyseliny, proanthocynidiny, třísloviny, flavonoidy, silice, glykosidy, slizy, saponiny, třísloviny a další látky látky chemicky příbuzné vitamínu E, které působí protizánětlivě a lehce močopudně, utišují křeče, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Vnitřně se lipový květ užívá v nálevu při horečnatých onemocněních z nachlazení (rýmě, kašli, zánět průdušek, chřipka, angina, zahlenění dýchacích cest, kataru bronchů), při onemocnění ledvin a močového měchýře, při žaludeční a střevní kolice. Rovněž jej můžeme pít jako denní čaj, slazený cukrem nebo medem, často se používá ve směsi s černým bezem. Při zánětlivých onemocněních dutiny ústní se doporučuje kloktat a vyplachovat čajem ústa. Při výskytu lupů čaj můžete použít k oplachování vlasů.

Příprava lipového čaje

 Polévkovou lžíci sušeného lipového květu (4g) přelijeme vroucí vodou (2dcl). Dále už nevaříme, necháme vyluhovat a po 10 minutách scedíme. Lipový květ se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu. Lze ho podávat samostatně nebo s citronem. Nemusíme doslazovat, protože lipový čaj má přirozeně nasládlou chuť. Pokud chceme sladit, výborný je k tomuto účelu lipový med. Tento léčivý nápoj podporuje pocení při horečnatých onemocněních a zánětech dýchacích cest. Čaj se má pít pravidelně po delší dobu několikrát denně.

Příprava lipového medu

Lipový med pochází z nektaru lipových květů velice často s výrazným podílem lipové medovice.
1/2 kg lipových květů (sušené nebo čerstvé), 4 kávové lžičky kyseliny citronové, 2,5 kg cukru, 4 litry vody - květy přelijeme vlažnou vodou, zasypeme kyselinou citronovou, promícháme a necháme do druhého dne vylouhovat. Scedíme, přivedeme do varu a přisypeme cukr. Vaříme od zhoustnutí, kdy voda ztratí asi polovinu svého objemu.

Kam až sahá historie některých lip

V bzenecké zámecké zahradě lze spatřit největší místní pamětihodnosti - dříve dvě prastaré lípy, nejstarší stromy na Moravě. Kmen větší lípy vichr rozvrátil na devět částí. Stála zde již za dob krále Přemysla Otakara II. a vyprávělo se, že pod touto, dnes již 900 let starou lípou, odpočíval a bavil se císař Rudolf II. s celou svou gardou .
Lípa v Tatobitech je jedním z nejstarších stromů v České republice. Její stáří se odhaduje na 800 let. Obvod kmene měří téměř 9 metrů a do dutiny se vejde 11 lidí. Spolek tatobitských mládenců vybudoval v roce 1923 podezdívku a oplocení. V 60. letech 20. století byla lípa péčí obce a spolků sepnuta kovovými obručemi. V roce 1995 byl pak vnitřek kmene ošetřen a zakonzervován.
Nejstarší brněnský strom najdeme v Bystrci na ulici Výhon, před restaurací U Šťávů. Obvod má cca 455cm a výšku 15m. Věk se odhaduje na 400 - 410 let. Od 21.4.1979 je lípa srdčitá vyhlášena památným stromem.

Foto: Profimedia

user-icon

autor Michy

Podobné články
Recepty ke článku
Žena.cz
Vareni.cz - objevte něco dobrého

Kontakt

  • Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.

    Kontaktovat

Centrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2022. Všechna práva vyhrazena