Lípa srdčitá (Tilia cordata)
Lípa srdčitá je český národní strom. Má mnoho výborných vlastností díky vysokému obsahu účinných látek, které jsou obsaženy především v lipovém květu.
Lípa srdčitá a velkolistá - (Tilia cordata, Tilia platyphyllos)
Stromy 15 - 20 metrů vysoké košatou korunou, domovem na evropském kontinentu. Listy mají dlouze řapíkaté. Lípa srdčitá má listy nesouměrně okrouhle srdčité, na líci tmavě zelené, zespodu šedozelené, v úžlabí žilek chlupaté. Velkolistá lípa má listy větší, o trochu tmavší na líci a bledě zelené na spodku. Z úžlabí listů vyrůstají dlouze stopkatá květenství (vijany) s velkým blanitým, zelenožlutým, jazykovitým listenem. Krémově bílé květy silně medově voní a jsou hojně navštěvovány včelami. Květenství lípy srdčité tvoří 5 - 15 květů, lípy velkolisté 3 - 9 květů. Plody jsou téměř kulovité nažky. Oba druhy se pěstují v listnatých světlých hájích, na slunných stráních a skalách, v alejích od nížiny do podhůří.
Sběr a sušení lipového květu
Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť.Sušený květ nesmí znovu navlhnout.
Léčivé účinky květů z lípy
Lipový květ obsahuje fenolické kyseliny, proanthocynidiny, třísloviny, flavonoidy, silice, glykosidy, slizy, saponiny, třísloviny a další látky látky chemicky příbuzné vitamínu E, které působí protizánětlivě a lehce močopudně, utišují křeče, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Vnitřně se lipový květ užívá v nálevu při horečnatých onemocněních z nachlazení (rýmě, kašli, zánět průdušek, chřipka, angina, zahlenění dýchacích cest, kataru bronchů), při onemocnění ledvin a močového měchýře, při žaludeční a střevní kolice. Rovněž jej můžeme pít jako denní čaj, slazený cukrem nebo medem, často se používá ve směsi s černým bezem. Při zánětlivých onemocněních dutiny ústní se doporučuje kloktat a vyplachovat čajem ústa. Při výskytu lupů čaj můžete použít k oplachování vlasů.
Příprava lipového čaje
Polévkovou lžíci sušeného lipového květu (4g) přelijeme vroucí vodou (2dcl). Dále už nevaříme, necháme vyluhovat a po 10 minutách scedíme. Lipový květ se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu. Lze ho podávat samostatně nebo s citronem. Nemusíme doslazovat, protože lipový čaj má přirozeně nasládlou chuť. Pokud chceme sladit, výborný je k tomuto účelu lipový med. Tento léčivý nápoj podporuje pocení při horečnatých onemocněních a zánětech dýchacích cest. Čaj se má pít pravidelně po delší dobu několikrát denně.
Příprava lipového medu
Lipový med pochází z nektaru lipových květů velice často s výrazným podílem lipové medovice.
1/2 kg lipových květů (sušené nebo čerstvé), 4 kávové lžičky kyseliny citronové, 2,5 kg cukru, 4 litry vody - květy přelijeme vlažnou vodou, zasypeme kyselinou citronovou, promícháme a necháme do druhého dne vylouhovat. Scedíme, přivedeme do varu a přisypeme cukr. Vaříme od zhoustnutí, kdy voda ztratí asi polovinu svého objemu.
Kam až sahá historie některých lip
V bzenecké zámecké zahradě lze spatřit největší místní pamětihodnosti - dříve dvě prastaré lípy, nejstarší stromy na Moravě. Kmen větší lípy vichr rozvrátil na devět částí. Stála zde již za dob krále Přemysla Otakara II. a vyprávělo se, že pod touto, dnes již 900 let starou lípou, odpočíval a bavil se císař Rudolf II. s celou svou gardou .
Lípa v Tatobitech je jedním z nejstarších stromů v České republice. Její stáří se odhaduje na 800 let. Obvod kmene měří téměř 9 metrů a do dutiny se vejde 11 lidí. Spolek tatobitských mládenců vybudoval v roce 1923 podezdívku a oplocení. V 60. letech 20. století byla lípa péčí obce a spolků sepnuta kovovými obručemi. V roce 1995 byl pak vnitřek kmene ošetřen a zakonzervován.
Nejstarší brněnský strom najdeme v Bystrci na ulici Výhon, před restaurací U Šťávů. Obvod má cca 455cm a výšku 15m. Věk se odhaduje na 400 - 410 let. Od 21.4.1979 je lípa srdčitá vyhlášena památným stromem.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Podobné recepty
Lipan s bramborovými plátky
Další odkazy
Zpravodajství a služby
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena