Finská kuchyně je jednou z nejzdravějších. Nejen díky rybám, ale i díky konzumaci celozrnného pečiva připraveného ze žitné, ovesné nebo ječmenné mouky. Na rozdíl od Švédů Finové méně sladí a na rozdíl od Rusů zase nepoužívají tolik tučné smetany. Před několika lety bylo navíc zákonem stanoveno maximální množství soli a živočišného tuku v masných výrobcích, což nyní přináší své ovoce v podobě nízkých čísel ve statistce úmrtnosti na nemoci krevního oběhu.
Typické pokrmy
Finové rádi a často nakupují na trzích, vždyť právě zde se dají zakoupit čerstvé ryby, zelenina a ovoce. Doma si nejčastěji pochutnávají na masových kuličkách ze zvěřiny, hovězího či skopového masa a na drůbeži. Oproti tomu vepřové maso tolik užívané není. Masa se připravují také dušená nebo pečená s přírodními šťávami. Finové samozřejmě ve velkém konzumují i ryby, jak ty mořské, v nichž vede losos, tak ty sladkovodní. Mnozí z nich mají vlastní srub u některého z více než 50 tisíc jezer a kromě sauny je jeho nedílnou součástí také gril, na němž připravují čerstvě ulovené ryby. Pro východní část Finska je typická menší konzumace masa a větší konzumace různých druhů zeleniny a hub.
Laponskou specialitou je dušené sobí maso podávané s bramborovou kaší. Z Ruska pochází pokrm zvaný "kulibjaka". Jedná se o listové těsto plněné rybím masem. Pod tajemným názvem "kalakukko" se skrývá ryba zapečená v žitném chlebovém těstě. "Piirakat" jsou pak tradiční slané karelské pirožky plněné většinou bramborovou náplní. "Kaalikääryleet" jsou zelné závitky, opět původně z Ruska. "Muurinpohjapannu" jsou obdobou palačinek, které se pečou na kulatém plechu nad otevřeným ohněm. Podávají se s čerstvým lesním ovocem, jehož je v severských lesích dostatek. "Mämmi" se nazývá nákyp z žitné mouky a sladu, který je typickým velikonočním moučníkem. Vítanou součástí stravy jsou i sladké, ovocné polévky.
I finská kuchyně si musela napravovat reputaci, protože po staletí vycházela pouze z úzké škály dostupných surovin. V roce 2005 si dokonce vysloužila otevřenou kritiku z úst Silvia Berlusconiho a Jacquese Chiraca. Načež se na stránkách světového tisku objevovaly články obhajující výtečnost finské kuchyně.
Nápoje
S čerstvou pitnou vodou není ve Finsku nejmenší problém. Dostatečné zásoby jsou jak na povrchu v jezerech, tak v podzemí. I Finové jsou přeborníci v pití kávy a spolu s Nory a Švédy jsou světovou špičkou. Národním nápojem je mléko a jeho sladké a kysané variace.
I ve Finsku se prodej alkoholu řídí zákonem. Finové ovšem zákaz často obcházejí tím, že alkohol nakupují na lodích v Baltském moři. Nicméně ve specializovaných obchodech je k dostání oblíbená vodka či tradiční pivo Sahti. Finové mají v oblibě také medovinu a svařené víno.
Stravovací návyky ve Finsku
Finové obvykle denně jedí tři jídla. Snídani, oběd a večeři. K snídani se konzumuje chléb se sýrem či šunkou, jen výjimečně pak s marmeládou nebo nugetou. Energii tělu po ránu dodají i ve Finsku oblíbené jogurty s müsli. Oběd je, stejně jako ve Švédsku, dětem k dispozici zdarma ve škole. Pracující si většinou dávají jen lehký salát nebo sendvič. Večeře bývají teplé, avšak rodiny se při ní většinou nesejdou, společným jídlem tak ve většině domácností bývá snídaně.
Zaujaly vás některé pokrmy? Pokud jsou pro vás stále příliš exotické, v dalším díle se seznámíte s tradicemi dánské kuchyně, která je přeci jen té středoevropské nejblíže.
Foto:
Profimedia.cz