Dny před Velikonocemi

Dny před Velikonocemi

Svátky velikonoční jsou u nás druhými z nejvýznamnějších svátků - hned po Vánocích. Patří mezi svátky křesťanské. Velikonoce jsou oslavou vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých.

18114×

Velikonoce se slaví první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti - připadne-li první úplněk na neděli, pak budou Velikonoce až následující neděli a pondělí.
Jde o pravidlo, které pochází z tradice od svatých apoštolů. Jsou to svátky, které byly zasvěceny památce umučení a vzkříšení Krista. Předcházejí jim postní neděle, kterých bylo celkem šest, a které vystřídaly masopustní veselí.

Velikonoce - dny mají svá jména

Po masopustu následovalo čtyřicet dní půstu. Jeho ukončení bylo zároveň rozloučení se zimou. Pak následovalo několik dnů, které měly podle tradic svůj význam.

Smrtná neděle

Na konci postní doby po masopustu je Smrtná neděle, pátá v pořadí. Jde o loučení se se zimou, vynáší se ze vsi smrtka a přináší se líto (Krásná). Smrtka - Morana, Mařena - jsou slovanské názvy bohyně smrti a zimy. Smrtka symbolizuje už od pohanských dob konec zimy a počátek jara. Vyráběla se ze slámy a nesena byla na vysoké tyči v čele průvodu. Tento den byla spálena nebo vhozena do vody. Po vynešení a zničení smrtky se děvčata vrací s nazdobenými větvičkami, připomínajícími přicházející jaro - s Krásnou. Dívky zpívaly koledy a co se vykoledovalo, to se společně snědlo.

  • Smrtná neděle, kdes tak dlouho byla? U studýnky, u rubínky ruce jsem si myla. Šátečkem, lístečkem jsem je utírala.

Květná neděle

Týden před Velikonocemi začíná Svatý týden. Neděle se nazývá Květná nebo také Pašijová. Jde o poslední postní neděli. Připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název neděle je odvozen od květů, kterými bývají vyzdobeny kostely. Květy připomínají větve palem, kterými lid Ježíše vítal. Lidé si dávali svěcené kočičky nebo vrbové proutky za obrázky, aby tak uchránili stavení před blesky, a aby jim přinášely štěstí. Název Pašijová proto, že se v tento den četly pašije - tedy příběh o umučení Krista. Na Květnou neděli chodila děvčata koledovat - nosila opentlená líta - smrkové nebo jalovcové větvičky, zdobené dále malovanými papírovými mašlemi a kraslicemi. Do vsí se přinášelo léto a v některých místech se až o této neděli vynášela smrt.

Svátky jara aneb Velikonoce dnes

V některých oblastech se svátky a tradice dochovaly a právě v těchto dnech tu můžete být součástí oslav vynášení smrtky a dívčí koledy. Určitě jste mohli navštívit oblast Hronova a České Skalice, kde se tyto tradice stále dodržují. V mnoha městech a vesnicích však tradice pomalu mizí. Jde snad jen o spěch moderní doby? Není čas na vzpomínání, na vyprávění o starých zvycích, zapomínáme? Koledovat ve městech chodí dnes až chlapci na Velikonoční pondělí. Přitom právě tomuto dni předchází další dny, které také měly význam po křesťany, a které patří ke Svatému týdnu.

Foto: Profimedia

user-icon

autor Michy

Podobné články
Recepty ke článku
Žena.cz