Kdysi dávno lidé věřili na tajné síly noci. V lidech to vyvolávalo pocit strachu. Den slunovratu považovali lidé za začátek nové etapy. Zvyky a obyčeje v zimním období vrcholili v tzv. čarodějnických dnech.
Je hned první den čarodějnic. V podvečer Kateřiny pastýři chodili troubit, aby čarodějnice nevyvedly koně a nejezdily na nich, a aby kravám čarodějnice neodebraly mléko. Jako ochranu proti zlu lidé konzumovali česnek. Lidé věřili v různé pověry.
Dávným zvykem byla i taneční Kateřinská zábava. Na Oravě byli mládenci i v maskách a ještě se převlékali do ženských šatů.
Je dalším dnem čarodějnic a zároveň bohatý na věštění. V podvečer se děvčata scházela a k běžnému čarování bylo i vaření halušek s papírkami jmen mládenců. První haluška, která vyplavala z vody, muselo děvče vytáhnout holou rukou. Pak si mohla přečíst jméno mládence na papírku.
Další bylo lití olova. Děvče, pro které se olovo lilo, muselo klečet a držet misku studené vody nad hlavou. Další děvče lilo olovo přes ucho klíče do misky s vodou a podle tvaru litého olova, ale i stínu děvčata pak hádala, jaké povolání bude mít jejich muž, za kterého se vdá. Olovo se i vlévalo prudce do vody, aby se rozprsklo na sudý počet kusů, mělo se děvče do roku vdát.
Jednoduší bylo věštění z polínek. Děvče na dvoře, kde měli mládence, muselo bez počítání nabrat plnou náruč malých polínek dřeva a utíkat s ním pryč. Sudý počet polínek znamenal, že děvče nezůstane sama.
Dalším zvykem bylo dávání mužských kalhot pod polštář. Děvče nesmělo nikomu to říct. S kterým mládencem se ji v noci na Ondřeje zdálo, ten se měl stát jejím mužem.
I tento den byl dalším čarodějnickým dnem. Ženy v tento den nešily, nepředly a ani peří nepáraly, aby se dobytek nevyhynul. Barbora byla důležitým svátkem, hlavně v hornických oblastech. Barbora byla nejen patronkou, ale i ochránkyní. Hlavně v těchto oblastech se nejvíc zvyků zachovalo.
I Mikuláš byl zařazený mezi čarodějnické dny. Ženy se i v tento den ráno zdržovaly doma. Nepraly, nešily a nepáraly peří. Muži se báli jít do hor, abych jich náhodou nepřivalil strom. Děvčata, která se nevěnovala čarováním na Ondřeje, čarovala na Mikuláše. V různých částech Slovenska se oblékali čerti a Mikuláši do různých oděvů. Děti pak museli předvést jednu ze svých šikovností. Nejčastěji to byla ale písnička.
Na Slovensku se tradovalo, že Lucie byla největší čarodějnice ze všech čarodějnic. V podvečer Lucie na celém Slovensku jedli dospělí a děti česnek, který je měl chránit před zlem a zlými duchy. Lidé nedovolili ani cizí ženě vstoupit do jejich obydlí. Mohla by to být čarodějnice. Pastýři měli za úkol zahánět čarodějnice troubením na velkou trúbu.
Na Slovensku se zachovaly dodnes některé zvyky. Jsou součástí naší doby. Po čarodějnických dnech začínají nejzajímavější a nejkrásnější dny a zvyky mezi Štědrým dnem a Novým rokem.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena