Basmati se také říká "princezna mezi rýžemi". Je to proto, že se jedná o vůbec nejjemnější druh rýže vůbec. Basmati se pěstovala na úpatí Himalájí. Roste kromě Indie také v Pákistánu a Íránu, kde vždy jeden rok "stárne", aby se rozvinula její plná vůně s oříškovým nádechem. Jedná se dlouhozrnnou rýži s jemnou a neopakovatelnou chutí a jemnou oříškou příchutí. Svou bílou barvu basmati získává odstraněním slupky a následným leštěním. Basmati se používá především v typických indických jídlech.
Basturma je arménský šašlik ze svíčkové. Je ochucen hlavně česnekem a kajenským pepřem.
Batáty jsou nazývané také sladké brambory. Jedná se o kořenové hlízy povijnice jedlé a jsou vřetenovitého tvaru. Obsahují cukr a škrob. V tropických oblastech nahrazují brambory.
Z bazalky obvykle používáme oválné lístky a to jak celé, tak sekané, drcené nebo trhané. Stonky nepoužíváme. Bazalka má aromatickou vůni po mentolu. Chuť je jemně kořeněná až palčivá. Lístky používáme čersvé nebo sušené. Také můžeme použít části květů.
Holandská omáčka ochucená přídavkem octového výluhu z bylinek, šalotky a česneku.
Druh mladého, svěžího, francouzského vína nafialovělé barvy, které pochází z vinařské oblasti Beaujolais severně od města Lyon. Víno se začíná prodávat každý rok vždy 3. čtvrtek v listopadu. Tento den je ve Francii nazýván den Beaujolais. Víno je charakteristické silnou vůní s ovocným buketem. Doporučuje se podávat vychlazené na 11 - 13 °C.
Becherovka je původní karlovarská lihovina hořké bylinné chuti. Původní likér byl vyráběn přímo z bylin. Nyní se vyrábí z pravého bylinného extraktu. Původní recept na Becherovku z roku 1866 byl složen výhradně z bylin a drog. Becherovka bývá mírně přislazena. Obsah cukru se pohybuje mezi 6 - 9 %. Becherovka má nažloutlou až žlutozelenou barvu. Becherovka se s oblibou konzumuje samotná, ale bývá součástí mnoha koktejlů a drinků. Nejznámějším je snad Beton, ve kterém se míchá Becherovka, citronová šťáva a tonik.
Druh steaku, který se připravuje výhradně z vyzrálé svíčkové.
Nápoj podávaný před jídlem.
Drahý francouzský likér světové pověsti. Benedictine se odedávna vyrábí podle tajného receptu tamními klášterními mnichy. Přestože je původní znění receptu bedlivě střeženo, snaží je jiní výrobci likér Benedictine napodobovat. Většinou je to ale se značně finančním nákladem a malým úspěchem. Navíc je značka Benedictine pečlivě chráněna a zneužití se přísně trestá. Likérové "napodobeniny" tohoto druhu se tudíž vyskytují pod názvy, které připomínají původ slavného likéru jako "Klášterní tajemství", "Klášterní likér", "Nuncius". Pravý Benedictine je mírně nahořklé a bylinné chuti. Má zlatožlutou barvu. Benedictine se používá jako žaludeční lék, ale i k přípravě nejrůznějších koktejlů.
Beriberi je vážná nemoc. Je způsobena nedostatkem vitamínu B1. Způsobuje obrnu dolních končetin, zažívací problémy, srdeční problémy. Projevem jsou časné deprese a brnění dolních končetin.
Jemná smetanová omáčka, kterou měl v oblibě finančník a labužník markýz de Nointel neboli Louis de Béchamel. Omáčka se dodnes používá k zeleninovým nebo masovým pokrmům nebo při zapékání. Základ omáčky tvoří jíška z másla a na něm opražené hladké mouky. Do základu se přidá mléko a omáčka se vaří do zhoustnutí. Nakonec se omáčka lehce osolí a okoření čerstvě nastrouhaným muškátovým oříškem. Často jsou za bešamel/bešamelové omáčky mylně označovány omáčky, jejichž základ také tvoří světlá jíška, ale místo mléka se základ ředí vývarem. Takové omáčky se nazývají Velouté.
Beton je název drinku, kde se podle receptury smíchají 4 cl Becherovky 1 cl citronové šťávy a asi 20 cl toniku. Vše se nalije na ledovou drť. Celý koktejl se ozdobí plátkem citronu a beton se ihned podává.
Omáčka pochází z Francie z údolí Loiry, ve volném překladu světlé máslo. Skládá se z másla, bílého vína, vinného octa a bílého pepře.
Označuje barvu nápojů - bílý.
Jedná se steak z plátku z tzv. palce nebo středu ze svíčkové o váze 150 - 200 g.
Maďarské červené kvalitní víno s jemnou příchutí tříslovin.
Bílý chřest patří mezi nejjemnější zeleninu. Díky složitosti při pěstování patří tento chřest mezi finančně náročnější lahůdky.Prvotřídní chřest musí mít silné, rovné a nepoškozené výhonky. Jejich délka se pohybuje mezi 17 - 22 cm. Tenčí výhonky jsou silnější a taky chuťově méně výrazné a lahodné. Také při jejich zpracování vzniká více odpadu.Čerstvý bílý chřest můžeme skladovat až 3 dny v lednici, ale musí být zabalený do navlhčené utěrky.Více se o chřestu dozvíte v našem dvoudílném článku Chřest se vrací do českých kuchyní a Lahodný chřest 2.díl.
Neboli sušenka. Jedná se o francouzské jemné pečivo z piškotového nebo naopak trvanlivého těsta.
Plochá tenká sušenka nebo koláček, který se peče dvakrát.
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena