Vaření.cz MagazínVelikonoční kuchyně našich babiček aneb Jak připravit tradiční sváteční menu

ZDROJ: Shutterstock

Velikonoční kuchyně našich babiček aneb Jak připravit tradiční sváteční menu

60170×

Rozhodli jste se vyzkoušet něco málo z tradičních velikonočních jídel? Jestli ano, tak se připravte na často neobvyklé kombinace a zdravé hodování.

Svátky a oslavyPraktické radyČeská kuchyněRadyPříležitostiNárodní kuchyněVelikonoce

Udělejte si čas a nehoňte se. Nic se nesmí uspěchat. Klidně si připravte své oblíbené pomocníky - šlehače, mixéry, horkovzdušné trouby, mlýnky… To vše je povoleno.

Co všechno se v článku dočtete?

Jaké bylinky zvolit na jaře
Tipy na skvělé polévky
Bez nádivky nejsou Velikonoce
Jarní recepty s mletým masem
Obiloviny, klíčky a jíné jarní ingredience
Přílohy z mouky i brambor
Vejce v jídelníčku
Tipy na další recepty
Velikonoční kvíz

Zaměstnejte děti. Budou vděčné, že jsou užitečné, i když vám určitě nebudou pomáhat podle vašich představ. Můžete je přeci zaměstnat i při úklidu. Vždyť Velikonoce jsou stejně jako Vánoce svátky celé rodiny.

Rozhodně řekněte ne chemikáliím, náhražkám a instantním výrobkům. Dejte si tu práci. Máte přeci dost času a mlsné jazýčky vaší rodiny to určitě ocení.

-> Co jsou staročeské boží milosti a kdy je péct?

ZDROJ: Archiv

Bylinky a první lupení

Základ jakékoliv velikonoční kuchyně tvořily čerstvé bylinky. Naše babičky si s nimi nedělaly hlavu. Zašly za humna a natrhaly, co rostlo: Pampelišky, fialky, chudobky, bršlici, lístky mladých kopřiv. Co bylo k jídlu, to bylo ke zdraví.

Všechny bylinky a kytičky našly uplatnění v polévkách, omáčkách, v nádivkách i pečených masech.

-> Jidáše a jidášky: Upečte si na Velikonoce symbolickou pochoutku. Přináší ochranu!

Polévky z čerstvého býlí

Zdravé a poctivě připravené polévky nasytily a potěšily. To věděly už naše babičky. Většinou upřednostňovaly dobrou polévku před ostatními pokrmy.

Mnohdy byla polévka k snídani i k večeři. Nejvíc se však vařívala zelňačka a kyselica. Oblíbené však byly kopřivové či bylinkové polévky se smetanou.

Velikonoční nádivka

Není to klasická nádivka. Příprava velikonoční nádivky má odnepaměti určitá pravidla a i ta se řídí krajovými zvyklostmi. Nádivka se pekla z telecího a spousty uzeného masa. Samozřejmě se v ní objevovaly čerstvé jarní bylinky všeho druhu.

Skoro vždy do velikonoční nádivky patřily sekané mladé kopřivy a základem byla slaná krupičná kaše. Většinou se peklo víc pekáčů než jen jeden. Studená nádivka se totiž pojídala celé svátky.

-> Jak připravit klasickou velikonoční nádivku, aby byla šťavnatá a plná chuti?

ZDROJ: Archiv

Mladé jarní maso

Velikonoce byly jedny z mála příležitostí k přípravě masitých pokrmů a babičky si ji nikdy nenechaly ujít ani tu jedinou. Je zajímavé, že se ve městech spotřebovalo víc masa než na vesnicích.

O Velikonocích se dávalo přednost jehněčímu a kůzlečímu masu. Jehněčí maso je biologicky hodnotné, má jemná a krátká vlákna a po tepelné úpravě je měkké a lehce stravitelné. Nevýhodou je, že tepelnou úpravou ztrácí maso 1/3 své původní hmotnosti a tuk stydne při už při teplotě 18 stupňů. Proto doporučujeme nahřáté talíře.
Kde se nedostalo na jehněčí maso, nepohrdli ani drůbežím, králičím či jiným masem. Pečené velikonoční kuře s jarními bylinkami bylo součástí obědů.

-> Jak dlouho se peče kuře a na kolik stupňů? Praktický průvodce pečením

ZDROJ: Archiv

Luštěniny a obiloviny jako základ jídelníčku

Luštěniny bývaly nejprostším jídlem našich babiček. Hrách, fazole, cizrna byly nejdostupnější a nejlevnějšími potravinami. Luštěniny se připravovaly s bylinkami a zeleninou. Vynechání luštěnin však bylo ochuzení velikonočního jídelníčku.

Oblíbená byla pohanka, z níž se vařila pohanková kaše. Neměli bychom zapomenout ani na kroupy, kterými se zahušťovaly polévky nebo se používaly jako příloha.

ZDROJ: Archiv

Mouka a brambory

Mouka nesměla v kuchyni chybět. Pekl se z ní přeci chléb. Boží dar. Skoro každá chalupa svou vlastní pec. Správně upečený chléb byl pýchou každé hospodyně. Bochník obvykle vážil 3-4 kilogramy.

-> Když dojde droždí, zachrání nás kvásek: Skvělé recepty na kváskové pečivo

ZDROJ: Archiv

Základem chlebového těsta byla "šrotová" mouka. Na jednu dávku pečení, což bylo zhruba šest bochníků, bylo údajně zapotřebí až 24 kilogramů mouky.

Péče o chléb byla důležitá. Chléb se totiž nepekl každý den. Proto se ukládal zvlášť pozorně, aby zůstal dlouho měkký, chutný a poživatelný.
Vychladlý chléb se balil do čistých utěrek a schovával se v chlebníku. Nikdo se nesměl vydat na cestu, především do kostela bez skývy chleba.

Mouka byla důležitá nejen k pečení domácího chleba. Sloužila spolu s bramborami jako základní součást nejrůznějších těst a mnoha už zapomenutých dobrot.

-> Brambory na sladko: Udělejte placky s tvarohem, nákyp s jablky nebo plněné knedlíky

ZDROJ: Archiv

Vajíčka jako zdroj bílkovin

Nezapomeneme na vajíčka, nebojte se. Bez nich by se Velikonoce neobešly. Jsou přeci jejich symbolem a také nezbytnou součástí velikonoční kuchyně.

Než začal na Boží hod Velikonoční oběd, rozkrojil hospodář jedno uvařené vejce a každému členovi hospodářství kousek, aby byli zdraví, a tak zahájil celý slavnostní oběd.

Naše babičky připravovaly vejce mnoha způsoby. Některé jsou již zapomenuty, ale nejjednodušší se zachovaly: klasická vajíčka na cibulce se slaninou a jarními bylinkami či kopřivami. I my však známe různá obložená vejce, zajímavé pěny a pomazánky, kde je vejce nedílnou součástí nebo i klasický český vajíčkový salát.

-> Klasika studené kuchyně: Vajíčková pomazánka vždycky zmizí nejrychleji

ZDROJ: Archiv

Na velikonočním stole nesměly chybět lívance, koblihy, vdolky, koláče a různě plněné buchty. Na každém stole musel kromě nádivky být velikonoční mazanec. Byl to přeci symbol slunce.