Spropitné, ano či ne?

Spropitné, ano či ne?

Předvánoční i povánoční období je plné nejrůznějších posezení v restauracích a leckdy si nejsme jisti, jaké spropitné, tuzér, bakšiš či dýško se od nás očekává.

15445×

Komu spropitné dáváme?

Spropitné se běžně dává nejen barmanům, číšníkům či taxikářům, ale v poslední době i kadeřníkům, manikérkám, kosmetičkám, recepčním či pokojským. Tedy všude tam, kde od někoho očekáváme prvotřídní službu a spokojenost dáváme najevo právě vhodným zaokrouhlením účtu směrem nahoru, nejlépe o 10%. Pokud se nám ochotně věnuje prodavač, poradí nám a ještě vše doprovází příjemným úsměvem, také není od věci nechat mu pár korun navíc.

Výše spropitného v restauraci

Spropitné je samozřejmě zcela dobrovolné. Podle spokojenosti s prostředím, jídlem a obsluhou se pohybuje okolo 10 - 20 %. Pokud konzumaci platíme kartou, pak spropitné dáváme zvlášť v hotovosti. Je nutné se orientovat opravdu spíše v procentech. Zatímco u stokorunové útraty je dvacetikorunový tuzér příjemný, u útraty 1000 korun jsou to sotva 2 procenta. Uvědomme si, že v mnoha restauracích se praktikuje rozdělování tuzéru v určitém poměru všem zúčastněným, tedy i kuchařům a pomocným silám, tedy i těm, které nevidíme. 

Jistě každý z vás již v restauraci někdy byl a zatímco někde se na nás od prvního okamžiku usmívají, jsou úslužní, zajímají se, jak nám chutnalo, jinde se na nás tváří, že je obtěžujeme, jídlo není dobré, skleničky nevyleštěné, přesto i v takové restauraci máme pocit, že spropitné "musíme" dát. Není to však pravda. Nechat si v takovém případě vrátit drobné do koruny snad způsobí, že číšníka "trkne", že bylo něco v nepořádku. Nulové spropitné můžeme doprovodit i slovním komentářem, například: „Dnes to bohužel bude bez spropitného, čekal jsem příliš dlouho na pití a polévka byla studená.“

Spropitné v USA

Samostatnou kapitolou je americká gastronomie. Je všeobecně známé, že v USA je obsluha odkázána hlavně na výši spropitného, také se podle toho k hostům chová. Tam si v podstatě nikdo nedovolí nedat spropitné, ať již byl s jídlem či obsluhou sebevíce nespokojený. Nedat nic je ospravedlnitelné snad jen tehdy, pokud si jsme jistí, že naše nespokojenost opravdu pramení v chybě samotného číšníka. Američana neodradí ani to, že přišel do obzvlášť nóbl restaurace, kde steak stojí třikrát tolik, než jinde a spropitné ho vyjde právě na tolik, co by ho stál levnější steak. Pokud nemá na spropitné, pak do takové restaurace prostě nejde.

Nejen číšníci k vám budou natahovat ruku o nějaký ten cent. Barmanovi se většinou dává tuzér předem, běžně 1 dolar, aby si dal na míchaném drinku zvlášť záležet. Další spropitné se dává toaletářům či šatnářům, zhruba 1 dolar. Zhruba 5 dolarů je slušností dát hudebníkům. Poslíček s pizzou zase očekává částku odpovídající zhruba 10% z objednávky, nemělo by to být méně než 2 dolary. Ve fastfoodech, kde si jídlo pouze koupíme, ale konzumujeme ho mimo restauraci, se spropitné nevyžaduje.

Spropitné v jiných zemích

  • Z dovolených v Egyptě či Tunisu jisté znáte, že bakšiš chce téměř každý a za cokoliv, na druhou stranu pokojské a další posluhovači poctivě dřou dennodenně za pár "korun" a přilepšení od turistů je pro ně alespoň nějakou odměnou.
  • Ve Francii je poplatek za servis obsažen již v ceně nápojů a jídla. Není tedy nutné dávat zvláštní spropitné.
  • Podobné je to i v Itálii, i zde již účtují zvláštní poplatky k účtu. Pokud jste byli obzvláště spokojeni, nechejte při odchodu drobné spropitné na stole.
  • Ve Velké Británii se nikdy nedává spropitné barmanům, můžete je ale pozvat na drink. On většinou pozvání neodmítne, ve výsledku si však žádný drink nedá, ale peníze si ponechá. 
Foto: Pixmac.cz
user-icon

autor Michy

Podobné články
Recepty ke článku
Žena.cz
Vareni.cz - objevte něco dobrého

Kontakt

  • Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebovám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.

    Kontaktovat

Centrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2021. Všechna práva vyhrazena