Nejen vonící cukroví dodá vánočním svátkům tu správnou atmosféru, ale i vánoční výzdoba. Třeba adventní věnec by už měl mít letos zapálenou jednu svíčku.
K Vánocům patří různé zvyky a tradice. Dnes už opomíjíme ty staré a naopak nové zavádíme. 1. prosince obdarujeme naše ratolesti adventní kalendářem, který jim den po dni bude připomínat, že je do příchodu Ježíška zase o krůček blíže. Na sv. Barboru mladé neprovdané dívky natrhají do vázy třešňové větvičky, o které se až do Štědrého dne poctivě starají. Vykvetou-li jim, dívky se v příštím roce provdají, pokud nevykvetou, zůstanou následující rok doma. Hned den na to je svátek sv. Mikuláše, který se svou družinou (čertem a andělem) obchází rodiny s dětmi a naděluje sladké dobrůtky těm, kteří byli hodní a řeknou básničku či zazpívají písničku pro Mikuláše. Ti, kteří zlobili, dostanou uhlí a mrkev.
Od 18. století si lidé již vánočky pečou sami doma. Po štědrovečerní večeři se rozkrájela nedojedená vánočka a rozdělila se mezi dobytek, aby byl zdraví. Pokud vánočka byla natržená nebo připálená, znamenalo to v roce příštím nezdar.
Další tradice, při které se věštila budoucnost. Do mísy s vodou se opatrně dají skořápky ořechů, do kterých se nakapal vosk, a připevnila se malá svíčka, která se zapálila. Lodičky se nechají plout po vodě, ten komu doplula doprostřed, se vydá do světa. Ten komu zůstane u břehu zůstane doma. Komu vydrží lodička nejdéle plout a neuhasne, ten bude mít dlouhý a šťastný život.
Tento zvyk se začal držet až v době, kdy se na štědrovečerním stole objevoval smažený kapr. Šupina se dávala pod talíř a měla zaručit štěstí a bohatství v novém roce.
Koledníci se převlečeni do masek vydají obcházet domy, zpívali písně a za to dostávali dárky, koledovat se chodilo od Štědrého dne do Tří králů.
Na konci 18. století přestaly být betlémy jen doménou kostelů, ale přestěhovaly se i do domácností. Základní Betlém se skládal z betlémské jeskyně, jesliček s malým Ježíškem, Marií a Josefem, se přidávali vůl, pastýř s ovečkami a tři mudrci. Materiály určené pro výrobu betlémů byly různé, od papírových přes slaměné, až po ručně vyřezávané ze dřeva.
Nosí štěstí tomu, kdo pod ním projde a tomu kdo je jím obdarován. Kdo si jej koupí sám pro sebe, tomu štěstí nepřinese.
Smažený kapr, bramborový salát a rybí polévka, to je dnes klasická štědrovečerní večeře v Čechách. Kapr se začal objevovat na štědrovečerním stole až od počátku 19. století.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena