Svátek sv. Štěpána, Silvestr a 6. leden, kdy naše domácnosti navštěvují Tři králové. Právě o těchto svátcích a jejich počátcích bude poslední kapitola zaměřená na vánoční tradice.
Vychází na druhý svátek vánoční. Den svatého Štěpána se slaví snad ve všech evropských zemích a jeho tradice je stejně stará jako samotné Vánoce. Svátek je spojován vždy s láskou a veselím.V našich zemích byl den sv. Štěpána spojen především s koledou. Koleda kdysi souvisela s magickými pohanskými obřady. Věnovala se jí velká pozornost, protože měla pomoci ovlivnit osud. Z darovaných předmětů se soudilo, co na koho čeká, a co ho nemine. Dobře voleným dárkem se mohl přičarovat úspěch a špatným nezdar i smrt. Křesťanství postupně vytlačilo pohanské obřady a z koledování se stala zábava dětí a skrytá žebrota dospělých, kterým pomáhala přežít kruté zimní měsíce. Ještě v 19. století byla svatoštěpánská koleda v našich zemích velkou společenskou událostí. Ve městech i na vesnicích se o dni sv. Štěpána chodily rodiny navštěvovat, vyměňovat si dárky a přát si mnoho úspěchů a zdaru. Vánoční koledování tak začínalo na Štědrý den, pokračovalo na sv. Štěpána a končilo spolu s vánočními svátky na den sv. Tří králů. Na sv. Štěpána chodili koledníci s malými skříňkovými jesličkami, nebo s velkou hvězdou ze zlatého či žlutého papíru, a zpívali speciální štěpánskou koledu: Koleda, koleda, Štěpáne!
Tento svátek slavíme každoročně 31. prosince. Poslední den v roce jako silvestrovský den, se začal oslavovat až v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemích, až když se začal psát gregoriánský kalendář. Na počátku nového roku chodili křesťané do kostela děkovat za průběh starého roku a modlit se za dobrý rok, který právě začal. Veselí však církev nepodporovala. A proto podoba Silvestra jakou známe teď se začala tvořit až v průběhu 19. století.
Nesmělo se věšet prádlo, znamenalo to, že v novém roce zemře někdo blízký. O půlnoci se jedl ovar s křenem a jablky pro štěstí. V novodobých tradicích je přípitek o půlnoci šampaňským a střílení rachejtlí. Velké či malé ohňostroje, které umí nadělat mnoho parády, avšak i neplechy. Na nový rok se obědvala čočka s uzeným či s vejcem, aby se v novém roce držely peníze.
Kašpar, Melichar a Baltazar… Ještě dnes to mnozí z nás píšou na dveře svých domovů, ale i obchodů. Lidově zvaný sv. Tří králů je svým obsahem téměř totožný se svátkem Narození Páně. V obou jde o to, že se Bůh zjevuje jako člověk, dokonce jako právě narozené dítě. K tomuto dítěti nejprve přiběhnou prostí pastýři, kteří slyší jásající anděly ohlašující slávu Boží na výsostech a dobrou vůli a pokoj lidem na Zemi. Ti přijdou pohnuti vnitřním puzením, které vychází z jejich srdce. Jdou za tím, kdo je jako oni, kdo patří do Izraele.
Foto: Profimedia
autor Michy
Máte nějaký dobrý nápad, připomínku, nebo vám něco na stránkách nefunguje? Neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře.
KontaktovatCentrum.cz |Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena